Pondělí velikonoční

Mt 28, 8 - 15
Dnešní evangelium nás mimo jiné informuje o šíření lži, že Ježíš nebyl vzkříšen, protože jeho tělo ukradli učedníci.
Víme z evangelia, že na žádost židovských velekněží Pilát postavil k Ježíšovu hrobu stráž. Římští vojáci ručili svou hlavou za splnění tohoto rozkazu. Takže je nemyslitelné, že by celá četa vojáků neuposlechla rozkazu velitele a klidně usnula.


Také je nepravděpodobné, že by vystrašení učedníci po tragické smrti svého Pána měli odvahu ukrást jeho tělo z hrobu. Vždyť v okamžiku jeho zajetí prokázali svou zbabělost a utekli nebo Ježíše zapřeli.
Zpráva, že Ježíšovo tělo bylo ukradeno z hrobu, nedávala smysl, byla to lež, které většina tehdejších obyvatel Jeruzaléma uvěřila.
Proč člověk tak snadno uvěří nesmyslným a nesporným lžím?
Ukazuje se, že vše, co je pravdivé a pochází od Boha, je pro nás velmi obtížně přijatelné. Tušíme, že nás pravda ohrožuje, protože o nás vynáší soud. Lidský život byl už od počátku ovlivňován pokušením, hříchem a lží. Dá se obrazně říci, že jsme byli nakaženi virem lži, takže pravda nám není vždy blízká a někdy ji dokonce považujeme za nepřátelskou.
Toto je stále nějakým způsobem náš problém. Proto je obtížné věřit evangeliu a Božím přikázáním, uvěřit, že to je pro nás nejlepší cesta a jediná jistota našeho života.
S velkou zvědavostí křesťané naslouchají různým současným trendům a nepodloženým názorům, které zpochybňují pravdivost evangelií i pravdu o osobě Ježíše Nazaretského. Lhostejně naslouchají diskuzím, ve kterých jsou zpochybňovány pravdy víry, nutnost morálního jednání i sama podstata církve. Je nepochopitelné, že nebráníme to, co drží náš život pohromadě.
Prázdný hrob a skutečnost vzkříšení jsou zprávy, které zakládají naši jedinou naději. Náš svět nemá nic důležitějšího a životodárnějšího, než pravdu o vzkříšení.
Všechno ztratíme, když si necháme zpochybnit evangelium Ježíše Krista a učení církve. Tím se zbavíme pravdy, a začneme se topit ve lži, která ničí náš život a zbavuje nás rozměru lidskosti, schopnosti objektivně se podívat na sebe a na bližního. Stáváme se obtížnými sobě i druhým. Nemůžeme šťastně žít bez pravdy, na základě lži.
Měli bychom vědět, že my lidé snáze podléháme klamu, než věříme pravdě. O našem omylu nás přesvědčí až poničené vztahy, zdevastovaná a otrávená příroda a naše marné úsilí, které vede spíše ke zmaru než k rozkvětu. Modleme se, aby Ježíšovo zmrtvýchvstání proniklo naše duše, abychom pochopili tento zásadní problém, že rychleji podlehneme lži, než uvěříme pravdě.
Když přijmeme Ježíšovo zmrtvýchvstání, a na této pravdě začneme stavět celý náš život, lež nás nebude mít ve své moci. Jen Ježíš má moc vysvobodit nás z našich zmatků, omylů a dezorientace. Nestaneme se pak snadnou obětí zla.