Čtvrtek - 3. týden velikonoční

Sk 8, 26 – 40; Jan 6, 44 – 51
V dnešním evangeliu jsme slyšeli o eucharistii. Ježíš říká, že se stane chlebem, který dá člověku plnost života: „Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, nezemřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“


Po slovech proměňování se chléb, který byl položen na oltář, stává Ježíšovým tělem. Pokaždé, když se tento zázrak proměny koná, kněz říká slova: „Tajemství víry“. Na jedné straně tak jednoduchá činnost, pár slov nad chlebem, na druhé straně neuvěřitelná událost, která se děje před našima očima. Proto církev říká, že je to tajemství. Toto tajemství vyžaduje víru.
Jak můžeme uvěřit, když je to tak vysoce nepravděpodobné?
Než Ježíš pronesl slova ukazující zázrak Eucharistie, ještě řekl: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne můj nebeský Otec … Stojí psáno v Prorocích: Všichni budou vyučeni od Boha. Každý, kdo slyšel Otce a u něho se vyučil, přichází ke mně“.
Myslím si, že těmito slovy Ježíš chce ukázat význam a důležitost katecheze v církvi. Protože jak jinak nás Bůh může poučit? Úkolem katecheze v církvi je objasnit pravdy víry, přivést k porozumění. Katecheze je činnost, kterou nás Bůh, především skrze katechety, vyučuje. Když během katecheze uslyšíme hlas nebeského Otce, neboť se chceme u něho učit, přijdeme k Ježíši, to znamená, že uvěříme. Nejde v první řadě o katecheze dětí a mládeže, ale především o katecheze dospělých.
V prvním čtení jsme slyšeli, jak Filip udělil křest Etiopanovi. Tento Etiopan měl velký zájem o Bibli. Sám ji četl, a chtěl dobře porozumět významu těchto slov. Primární byl jeho velký zájem pochopit obsah čteného. Toužíme také porozumět smyslu Božích sdělení, pochopit poselství Bible, tajemství eucharistie?
Když byl Etiopan pokřtěn, jel dále svou cestou a radoval se. To je vždy výsledek skutečného setkání s Bohem, s jeho milostí. Setkání s Ježíšem v eucharistii, opravdové prožití svatého přijímání, vždy přináší radost do našich srdcí. Další cesta našeho života, když je doprovázena Boží přítomností, je vždy plná klidu, velkého pocitu bezpečí a proto plná radosti.