Neděle - Nanebevstoupení Páně

Sk 1, 1 – 11; Ef 1, 17 – 23; Mt 28, 16 - 20
Dnes církev slaví svátek Nanebevstoupení Ježíše. Tato slavnost nám ukazuje a současně potvrzuje perspektivu věčného života. Ježíš, když vstoupil do nebe, zasedl po Boží pravici. Tam, po Boží pravici, je také místo připravené pro každého z nás. My křesťané víme, kam směřujeme. Věčnost nám není neznámý pojem. Obraz místa po pravici Boží vysvětluje vše.


Svatý Pavel tuto novou skutečnost ve druhém čtení dokresluje, když mluví o pokladech slávy, o dědictví nového života, jehož začátkem je nepochopitelný dar vzkříšení, kde všechno bude podřízeno také pod naše nohy.
Co nám brání, co působí, že máme obrovské potíže uvěřit v tato zaslíbení, v tuto nádheru nového, věčného života?
Myslím si, že problém leží v naší neschopnosti distancovat se od pozemských záležitostí. Neuvědomujeme si, že náš pozemsky život má nepatrnou cenu, je cestou a zkouškou, jen školou, ve které se musíme naučit chápat Boží záměry a milovat v duchu služby bližnímu.
V prvním čtení, když Ježíš mluví o události křtu Duchem svatým, o této skutečnosti, díky které máme být uvedeni do věčného života, apoštolové tomu zcela nerozumí. Ptají se ho na obnovení Izraelského království a na Boží moc nad světem. Apoštoly zajímal, stejně jako nás, jen tento svět a vůbec nemysleli na život věčný.
Událost Nanebevstoupení Páně jasně ukazuje, že realita tohoto světa má nepatrný význam. Lidský život v Ježíši opustil tento svět a vešel do nového, věčného života, který nekonečně přesahuje náš pozemský život.
Ježíš si byl vědom našeho omezeného porozumění věčnosti, proto slibuje Ducha svatého, abychom v jeho síle svědčili o nové realitě lidského života. Potřebujeme jako apoštolové zdvihnout oči k nebi a snažit se uvidět Ježíše po Boží pravici. Svatý Pavel doporučuje, abychom hledali to, co je nahoře a ne to, co je dole na zemi. Máme krásné svědectví svatého Štěpána, který v nejtěžší zkoušce svého života, když stojí před hrozbou mučednické smrti, vidí nebesa otevřená a Ježíše po Boží pravici.
Pozemský život nám přináší neustále nové, těžké zkoušky, až po tu poslední, kterou je naše smrt. Většinu našich problémů nemůžeme zvládnout, potřebujeme Boží pomoc. Bůh nám nebude pomáhat obnovovat naše pozemské království, abychom se v pozemském životě ještě více zabydleli. Bůh využívá všech událostí našeho života, aby nás dovedl k pochopení, že náš opravdový život je v nebi po jeho pravici.
Duch svatý, kterého Ježíš nabízí, nám má na cestě do věčnosti pomáhat. Křest nás otevřel jeho přítomnosti a pomoci, ale Duch svatý potřebuje vidět náš aktivní zájem o věčnost, to je snahu o podřízení svého pozemského života Ježíšově vládě. Musí vidět, že jsme si zvolili Ježíše, jako svého osobního Pána a Spasitele, že se snažíme žít život podle Božích přikázání.
Dnes slavíme Ježíšův vstup do nebe. Tato událost potvrzuje, že také pro nás je nebe otevřené. Kráčejme k Letnicím s modlitbou: Duchu svatý pomoz nám, abychom skutečně pochopili Boží dar věčnosti, a opravdově po něm toužili.