Středa – 3. června

Mk 12, 18 – 27
Dnešní evangelium se zabývá tématem zmrtvýchvstání. V židovské společnosti byla skupina intelektuálů, která zpochybňovala vzkříšení. Tito intelektuálové se obrátili na Ježíše, obdivovaného učitele, aby se k tomuto tématu vyjádřil. Položili mu právnickou otázku, která podle jejich mínění vzkříšení negovala.


Zmrtvýchvstání je událost, která je lidsky málo uvěřitelná. Vidíme lidské tělo, které se po smrti rozpadá v prach a časem nezůstává nic. Jak může to, co zmizelo, znovu existovat? Další otázka se týká nového způsobu života. Bude to návrat k původním lidským vztahům? A když nebyly dobré, vedly k mnoha problémům, přinesly velké utrpení, kdo se k tomu chce vrátit a nést toto břemeno po celou věčnost? Existuje mnoho takových a podobných otázek.
Ježíš Saduceům odpověděl, že se na tuto budoucnost nemůžeme dívat kategoriemi současného pozemského života. Také nemůžeme omezovat Boha v jeho tvůrčích možnostech. Saduceové uslyšeli: „Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc“. Dále Ježíš řekl, že Bůh se zjevil Mojžíšovi jako Bůh Abrahamův, Izákův a Jakobův, což znamená, že je kreativní, činí neustále nové věci. Bůh nám nechce ubližovat, ani nás omezovat, dělat nešťastnými, ponechat v utrpení a podobně. Bůh není Bohem mrtvých ale živých. Bůh nás vzkříšením nechce spoutat dalším zlem a přivést do neštěstí.
Víra ve zmrtvýchvstání je zároveň vírou v Boha lásky, který je vždy dobrý. Víra je také důvěrnou otevřeností pro Boží působení, otevřeností všemu novému, co Bůh pro nás připravil. Víra ve zmrtvýchvstání v nás buduje odvahu, abychom se nebáli žádného Božího jednání.