Umučení sv. Jana Křtitele

Mk 6, 17 - 29
Dnešní evangelium popisuje stětí Jana Křtitele a také cestu, která přivedla krále Heroda k tomuto činu. Je to klasický obraz růstu hříchu v nás. Herodes se nerozhodl popravit Jana Křtitele hned. Jeho rozhodnutí prošlo několika fázemi, které vyvrcholily smrtí Jana.


Potřebujeme svůj život neustálé usměrňovat. Naše rozhodnutí bývají často špatná. Mýlíme se a nepoznáváme, co je správné. Jednáme subjektivně, často nám chybí nadhled. Prosazujeme to, co považujeme za dobré a správné, co nám vyhovuje. Bible nám poskytuje korekci, je zrcadlem našeho chování a jednání. Bůh nám v Písmu připomíná, že potřebujeme obrácení, to znamená změnu smýšlení a jednání. On nám poradí vždy dobře, učme se dívat jeho pohledem.
Bůh nám dal své slovo a také nám posílá lidi, kteří nás na cestu správných rozhodnutí uvedou.
Král Herodes se rozhodl vzít si manželku svého bratra a žít s ní, což bylo v té době skandální a velmi hříšné rozhodnutí. Jan Křtitel měl odvahu krále veřejně kárat. Krále a jeho konkubínu to pobouřilo. Nikdo nemá rád napomenutí. A mocní mají prostředky, jak své kritiky umlčet, aby dál nepodkopávali jejich autoritu. Král dal Jana uvěznit. A stětí Jana je pouze následek dřívějšího rozhodnutí zavřít ústa toho, kdo měl odvahu napomínat.
Hřích je naší každodenní skutečností, neděláme věci správně, často se mýlíme. Pokušení, kterým čelíme, nám nepřipadají nebezpečná, dokonce se zdají dobrá a správná. Kritiku a korekci našich rozhodnutí nepřipouštíme. Ale měli bychom si jí velmi vážit.
Když nejsem schopen přijmout napomenutí nebo kritiku, v tom okamžiku vítězí pýcha a začíná můj hřích, který poroste. Nespáchám hned velké zlo, ale když odmítnu napomenutí, schopnost dělat větší a větší zlo se bude zvyšovat.
Buďme si vědomi, že napomenutí je vždy velikým darem Boží milosti a jeho milosrdenství. Kvalita mého života roste s přijetím napomenutí a rad, které dostávám. Za každou korekturu bych měl být vděčný a neurážet se a nezlobit se na toho, kdo mě napomíná.