Čtvrtek - 27. týden v liturgickém mezidobí

Lk 11, 5 – 13
Dnešní evangelium vysvětluje problém nevyslyšených modliteb. Máme zkušenost, že se modlíme a nejsme vyslyšeni. Možná si myslíme: Bůh nám nechce pomoci, chce, abychom trpěli, nebo jsme si Boží pomoc nezasloužili a podobně.
Proč naše modlitby nejsou vyslyšeny?
Ježíš problém nevyslyšených modliteb vysvětluje příkladem z mezilidských vztahů. Nestává se, aby přítel příteli nepomohl.

Když se lidé přátelí, navzájem si pomáhají, zvláště tehdy, když je to možné, když je pomoc na dosah ruky.
Jestliže se snažíme být dobří v našich vztazích, mnohem více je dobrý a pomáhající Bůh. Ježíš říká: „Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře“. Tímto slovem Ježíš ukazuje Boha, který je vždy připraven nám pomáhat.
Ale proč pomáhajícího Boha neznáme?
Ježíš dále poukazuje na Boží dobrotu. Máme si uvědomit a pak věřit v Boží dobrotu. Bůh přece není zlý, není vůči nám krutý. Bůh je také všemohoucí. Navzájem si ďábelsky ubližujeme, když se strašíme Bohem. Náš hlavní problém je strach z Boha. Naše modlitby nebudou vyslyšeny, když se budeme Boha bát, protože strach z Boha znemožňuje od něj cokoli přijmout.
Potřebujeme přijmout pravdu o Boží dobrotě, pravdu, že Bůh je láska.
Dále Ježíš říká, že nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí. To znamená, že Boží pomoc přichází skrze působení Ducha svatého. Znova se musím zeptat: Vím, jak mám spolupracovat s Duchem svatým? Je Duch svatý mým dobrým známým, nebo cizincem?
Bůh se rozhodl stále nám pomáhat, ale musíme najít cestu, po které přichází také jeho pomoc. Je to cesta víry v nekonečnou Boží dobrotu a přátelství s Duchem svatým.