Středa - 3. týden adventní

Iz 45, 6b - 8. 18. 21b – 25; Lk 7, 19 – 23
Jan Křtitel během své veřejné činnosti, když byl na vrcholu svého prorockého působení, ukázal na Ježíše a řekl, že On je Beránek Boží, který snímá hřích světa. Tím potvrdil, že Ježíš je ten slíbený Mesiáš.
Dnešní evangelium nám ukazuje Jana, který má pochybnosti o identitě Ježíše, zda jím opravdu je. Napřed to jednoznačně vyznal, a o pár měsíců později má velké pochybnosti.

Dnešní evangelium ukazuje, že se tyto pochybnosti u Jana objevily, když byl ve vězení, když mu hrozila smrt.
Myslím si, že v životě každého člověka existují okamžiky, kdy zpětně zkoumá důležitá rozhodnutí svého života, bilancuje, zda to, co udělal, bylo dobré. Také Jan cítil potřebu přezkoumat své jednání, zda měl pravdu v tom nejdůležitějším životním kroku víry, kdy ukázal na Ježíše jako Mesiáše.
To je důležité poselství pro nás, protože my také potřebujeme tyto chvíle, kdy se ptáme sami sebe, jak je to z naší vírou, zda je opravdová, nebo jdeme špatným směrem.
Bůh nás někdy vede skrze různé obtíže, skrze které se nás chce zeptat na důležité životní postoje, především na věrohodnost naší víry v Ježíše, zda je opravdu našim zachráncem.
Neexistuje důležitější otázka, než otázka na víru v Mesiáše, na toho, kdo může dát mému životu věčnost v Bohu. Jan Křtitel se na to ve velmi důležitém okamžiku svého života jasně zeptal: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“
Ježíš odkázal na znamení, které o něm svědčí jako o Mesiáši: „Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťování, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst.“
Taková byla Ježíšova odpověď na Janovu otázku na Mesiáše. Zamysleme se, jakou odpověď můžeme dát my, kteří jsme nyní v církvi, zda náš život z víry v Ježíše dosvědčuje, že Ježíš je náš Mesiáš?
V prvním čtení prorok Izajáš vybízí jménem Boha, abychom našim životem svědčili, že Bůh je Hospodin, a nikdo jiný, že je spravedlivý, že jen on je spasitel. Jen v Hospodinu je vítězství a síla. Jde o to, abychom celým svým životem mohli pravdivě svědčit, že Ježíš je naše největší radost, že je tím, kterého následujeme, bez kterého nemůžeme žít dál, neboť On je naše zdraví, naše věčnost, On je náš osobní Zachránce.