Nový rok

Lk 2, 16 - 21
Často si představujeme, že kdyby Bůh konal zázraky, něco, co by nás mohlo překvapit, bylo by snazší v něj věřit. Bůh v Betlémě neudělal nic neobyčejného. To, co tam pastýři uviděli, byla jen velká chudoba. O tomto místě se píše, že dítě leželo v jeslích; nemělo kolébku, ve skutečnosti chybělo téměř vše, co novorozené dítě potřebuje. Bůh se zjevuje v neobvyklé jednoduchosti a velké chudobě, hluboko pod běžným standardem.


Nevidíme zde žádné neobyčejné věci, možná, že právě jedinou mimořádností je tato chudoba.
Takto se Bůh zjevil světu v Betlémě a stejně se zjevuje i dnes. Bůh k nám přichází neuvěřitelně jednoduše. Bůh nic nekomplikuje. Nemusíme použít žádné mimořádné prostředky, vynaložit nějaké mimořádné úsilí, abychom se s ním setkali.
Místo, kde je Bůh přítomný dnes, je tento malý kousek chleba, který přijímáme v eucharistii. Není v tom nic složitého. Obyčejná všednost, dostupnost, jednoduchost. Takovým způsobem k nám i dnes Bůh přichází.
My křesťané vytváříme překážky, podmínky, vymýšlíme tisíce různých předpisů, abychom cestu k Bohu ztížili a zkomplikovali. A myslíme si, že těmito omezeními Bohu nejlépe sloužíme. Tvrdíme, že se bojíme urážet Boha, že se bojíme ho znesvětit. Je to projev naší pokřivené zbožnosti. Boha nemůžeme svým hříchem ani svou blízkostí urazit.
O Marii se říká, že všechny tyto věci uchovávala ve svém srdci a přemýšlela o nich. Maria také hned nechápala Boží sdělení a jednaní. Evangelia o ní říkají, že někdy nerozuměla, ale neodmítla Boží působení a uchovávala vše ve svém srdci. Konala všechno, co od ní Bůh žádal.
Neměli bychom se to od Marie naučit?
Lukáš v evangeliu říká, že každý, kdo o Ježíši uslyšel, užasl nad tím, co o něm bylo řečeno. Ale Maria se tím nenechala zaskočit, ale stále o tom rozjímala ve svém srdci.
Dva rozdílné postoje, dva přístupy k Božím věcem.
V našem náboženském životě od Boha očekáváme především neobvyklé a mimořádné věci. Mimořádné Boží působení považujeme za podmínku naší víry.
Víra na mimořádnostech a zázracích nestojí. Víru tvoří jednoduché přijetí zjevených cest, po kterých Bůh v minulosti přicházel. Jde o to, abychom to, co Bůh o sobě říká v Bibli, jednoduše přijali a ve svém srdci o tom rozjímali.
Dále se o Marii píše, že když přišel osmý den, dítě bylo obřezáno a dostalo jméno, kterým je anděl nazval. Jinými slovy, jednoduchá realizace všeho, co Bůh řekl. Ne filozofovaní, žádné zbytečné otázky: proč a k čemu; jen jednoduché plnění Božích pokynů.
Jde vlastně jen o tuto jednoduchost: Bůh to řekl a tak se snažím to splnit.
Ptáme se na Nový rok, jaký bude?
Když budeme ve svém životě vyhledávat především zábavu a zajímavosti, budeme určitě dělat hlouposti, budeme vrtošiví, a tím budeme sebe i ostatní zraňovat.
Bůh přichází stále stejně, je jednoduchý a nekomplikovaný. Eucharistie je stále stejná.
Čím jednodušeji a pokorněji budeme k Bohu přicházet, tím větší zkušenosti s jeho milostí a mocí v našich životech uděláme.
Církev nám na začátku nového roku opět ukazuje Marii. Ženu, která uměla Boha ve svém životě reálně přijímat, která vždy věděla, jak otevřít své srdce jeho milosti.
Maria, prosíme, pomoz nám věřit tak, jak jsi věřila ty. Nauč nás jednoduše naslouchat Bohu a přijímat jeho vůli v našich životech.