4. neděle v liturgickém mezidobí

1 Kor 7, 32 – 35; Mk 1, 21 – 28

Dnešní evangelium vypráví o vysvobození posedlého muže. Posedlost, jak ji chápe církev, je spojena s existencí bytosti, kterou nazýváme ďábel, satan, démon nebo zlý duch.

Když dnes někdo začne mluvit o satanovi, na mnoha tvářích se objevuje ironický úsměv. Není to nesmysl, abychom ve dvacátém prvním století hovořili o existenci ďábla? Nejsou to pohádky ze středověku? Současná psychologie má koneckonců hodně různých teorií, kterými se snaží vědecky vysvětlit to, co bylo dříve považováno za oblast působení zlého ducha.
Člověk vymýšlí různé teorie, kterými vysvětluje tyto jevy. Ale je otázka, zda jsou tyto teorie pravdivé. Vysvětlují opravdu to, s čím máme zkušenost, o čem píše Bible, když ukazuje na posedlost zlým duchem?
Když čteme evangelia, na mnoha místech Ježíš mluví o ďáblovi, satanovi, o otci lži, který hledá, jak by člověka zahubil. On je lhář od samého počátku. Je obtížné předpokládat, že Ježíš by tak jasně definoval zlého ducha, satana, pokud by neexistoval. Ježíš jednoznačně pojmenovává svého nepřítele a vede s ním otevřený boj. Svědčí o tom také dnešní evangelium. Na základě evangelia, které pravdivě vysvětluje duchovní realitu člověka, můžeme klidně říci, že ten, kdo zpochybňuje existenci satana (jde o skutečnou existující bytost), znevažuje Ježíšova slova a jeho činy. Když čteme evangelium, dozvíme se, že Ježíš opakovaně ukazoval na satana jako reálnou bytost, aby nás před ním varoval a vysvětloval, jak se zbavit jeho vlivu. V tomto varování před ďáblem pokračuje prvotní církev. Svatý. Petr ve svém prvním dopise hovoří o satanovi, jako o řvoucím lvu, který hledá, koho by pohltil. Svatý Pavel, když mluví o zlu, s nímž člověk musí bojovat, uvádí: "Nebojujeme proti krvi a tělu, ale proti silám neviditelné duchovní říše - proti mocnostem zla a tmy na nebeských výšinách." Papež Lev třináctý ve svém slavném exorcismu v době vzniku spiritismu v Evropě mluvil o zlém duchu, který obchází svět, aby zatratil lidské duše. A Jan Pavel druhý, během jedné ze svých poutí do Portugalska, uvedl: zlo bychom měli nejen jasně pojmenovat, ukázat jeho strukturu a jeho vnější účinky, ale především ukázat na jeho pachatele, to je satana. Papež připomněl, že zlý duch svou strategií ovlivňuje miliony duší. Jeho základní metodou je skrýt se pod povrchem jevů údajně přirozených nebo normálních. „Je to efektivní strategie, protože řeč o něm je dnes opravdu kuriozitou, jako něco zvlášť hloupého, jako trapné téma.“ Papež Pavel šestý, když mluvil o satanu, řekl: "Nenechte se překvapit naší odpovědí, že je příliš jednoduchá, může se zdát dokonce pověrčivá, nebo nerealistická: Jednou z největších potřeb dnešní církve je obrana proti zlu, které se nazývá satan. Takže víme, že temnota a duch šířící chaos skutečně existuje, co víc, působí celý čas svým nebezpečným skrytým matením. Je to temný, skrytý nepřítel, který uvádí v omyl a zmatek a způsobuje neštěstí, osobní i mezinárodní konflikty a války v historii lidstva. "
Člověk, který si neuvědomuje existenci nepřítele, jehož obraz světa je naivní a příliš optimistický, přichází do boje nepřipravený a neozbrojený, často neschopný čelit zlu, chránit sebe i ty, za které nese odpovědnost.
Ježíšovo podobenství o pastýři ovcí a vlku můžeme parafrázovat: Máme špatného pastýře, který se nejen nestará o své ovce, dokonce ani neutíká před přicházejícím vlkem. Útěk totiž předpokládá poznání nepřítele. Ale v nějakém naivním a nevědomém optimismu a s hypnotickým úsměvem, vydává sám sebe a svěřené ovce do drápů vlka, zachází s ním jako s přítelem, za kterého se vlk vydává. Jinak se chová člověk, který svého nepřítele pozná, než ten, který ho nevidí.
Vědomí existence tohoto nepřítele nás nemusí vést ke strachu. Měli bychom vědět, že síla satana je v našem svobodném, vědomém, osobním souhlasu s jeho plány, s naivním otevřením se jeho působení. Satan není rovný Bohu, je také bytostí stvořenou Bohem. Ale jeho moc roste s velikostí našeho souhlasu. My lidé jsme radikálně svobodní, až k možnosti zahubit se.
Dnešní evangelium vypráví o osvobození člověka zotročeného zlým duchem. Tato událost ukazuje omezené síly satana: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží“. Ježíšovo slovo: „Mlč a vyjdi z něho!“, mělo a má stále moc, takže zlý duch musí člověka opustit.
Papež Pius desátý řekl, že moc působení zlého ducha se opírá o nedostatek horlivosti, o naivitu a ospalost křesťanů. Proto bychom se měli navzájem k horlivosti a k důvěrné oddanosti Pánu povzbuzovat.