1. neděle postní

Dt 26, 4 – 10; Řím 10, 8 – 13; Lk 4, 1 - 13
Minulou středu jsme znovu začali postní dobu. Opět jsme přijali popelec, a také jsme slyšeli slova: "Čiňte pokání a věřte evangeliu." Někdy kněží při obřadu označování popelem říkají jiná slova: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš." To jsou v podstatě dvě protichůdná vybídnutí. To první je slovem naděje, zatímco to druhé je velmi pesimistické. Jinak by toto tvrzení vyznělo, kdyby na konci bylo ještě řečeno: ale Pán tě vzkřísí v poslední den.


Náš pozemský život směřuje k zániku, ale když se spojí s pravdou Ježíšova evangelia, tehdy nad beznadějí tohoto prachu zazáří lesk věčnosti. Tento prach pozemského života dostává smysl a význam, protože se stává začátkem věčnosti, života, který bude spojen s Bohem.
Je důležité správně pochopit slova evangelia, plně prožít církevní obřady, přijmout jejich sdělení. Ptejme se každý sám sebe: Proniklo toto slovo moje srdce, můj život a určuje moje jednání?
Ve druhém čtení na Popeleční středu církev četla úryvek z dopisu svatého Pavla Korinťanům, ve kterém nás napomíná: „Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ A toto naše smíření s Bohem znamená uvěřit, že Ježíš z Nazareta svou smrtí na kříži zničil každý hřích. To znamená, že prach mého života hříchem zbavený věčnosti, se může vrátit zpátky k nesmrtelnosti.
Smíření s Bohem znamená uvěřit evangeliu, Ježíšovu dílu naší spásy. Smíření je změnou způsobu mého myšlení, kde přijímám Ježíšovu smrt na Golgotě, která ničí každý můj hřích. Jeho krev prolitá na kříži, má moc předat nový život, který nikdy nekončí.
V dnešním druhém čtení svatý Pavel také vyzývá ke smíření s Bohem, k obrácení: „Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen … žádný, kdo v něho věří, nebude zklamán … Vždyť každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen“.
Prach, kterým jsem v pozemském životě, prostoupený vyznáním víry v Ježíše Spasitele, dostává nový život, který nikdy nekončí. Prach mého pozemského života je skrze svátost křtu proniknut silou zmrtvýchvstání. Rosteme k plnosti, k nekonečnému životu v Bohu. Jde o to, přijmout slova evangelia, ponořit se do Boží přítomnosti, kterou nám Ježíš otevřel svou smrtí na kříži na Kalvárii.
Pokaždé, když s vírou přijímám eucharistii, ponořím se do věčnosti. Na to upozorňuje dnešní první čtení. I když mluví o oběti Starého Zákona, vysvětluje i podstatu eucharistie. Eucharistie je nová nekrvavá oběť, ke které máme mít stejný přístup. Stejně jako ve Starém zákoně, tak i v Novém má oběť svůj smysl a cíl. Tímto cílem je Boží záchrana člověka ničeného zlem. Bůh vysvobodil vyvolený lid z egyptského otroctví, nás křesťany Bůh osvobozuje z otroctví hříchu. Vyvedení vyvoleného národa z Egypta bylo předznamenáním osvobození, které nám dnes přináší Ježíš svou vykupující smrtí, toho nejdůležitějšího vysvobození z otroctví hříchu.
Potřebujeme si neustále připomínat, co pro nás Bůh udělal. Proto by křesťané měli znovu a znovu slavit památku smrti a vzkříšení Ježíše v duchu velké vděčnosti. Pokaždé, když křesťané slaví eucharistii, když jdou ke svatému přijímání - samozřejmě, pokud to dělají vědomě, smiřují se s Bohem. Přijímáním nejsvětější Svátosti přijímám spásu, Ježíše, který se za mne vydal. Přijímám Ježíšovu krev, kterou pro mě prolil. Ježíš nás na kříži smířil s Bohem. Přijetím svatého přijímání je utvrzeno mé smíření s Bohem, moje spása.
Dnešní evangelium vypráví o pokušení Ježíše. Ďábel Ježíše pokoušel třikrát. Také my jsme podobně pokoušeni. Také nám ďábel nabízí slepé cesty k úspěchu, navádí nás, abychom kameny proměnili v chleba. Podívej se na své možnosti: Copak neumíš proměnit kameny v chléb, to znamená, neumíš se o sebe postarat sám? Na co potřebuješ Boha? Máš velké schopnosti, jen je začni používat. Proč trápit Boha svými přáními? Neboj se vzít život do svých rukou. Tím je např. současná nabídka in vitro. Ďáblu jde o to, abychom nepochopili důležitost eucharistického chleba, který je jeho tělo, přinášející veškerou pomoc, jakou člověk potřebuje zde na zemi a také k dosažení věčnosti.
Ve druhém pokušení ďábel nabízí bohatství a říká: Když budeš mít hodně peněz, můžeš mít všechno, všechno co si přeješ. Můžeme si koupit všechno? Jsme klamáni myšlenkou, že také věčného života mohu dosáhnout svým úsilím, ať je to ve sféře charitativní nebo náboženské aktivity. Ďábel usiluje o to, abychom nevěřili v účinnost spásné smrti Ježíše na kříži.
Ve třetím pokušení jde o poslušnost Bohu. Ďábel vybízí, abychom stále žádali Boha o vysvětlování, protože stále něčemu nerozumíme. Až porozumím, až poznám, tak uvěřím, ale toto není pravda. Ďábel vybízí: Ptej se stále Boha, hledej znamení, vyžaduj informace a jistotu. Ale toto všechno nás od víry a důvěry v Boha odvádí. Bůh od člověka očekává poslušnost, a ne pochybnosti.
Naše smíření s Bohem znamená uvěřit v jeho absolutní dobrotu, kterou prokázal životem Ježíše Krista a jeho smrtí na kříži.