2.12.2017, 1.sobota v měsíci

Lk 21, 34 -36

Slovy dnešního evangelia nás Ježíš upozorňuje na základní překážky, které nám brání přijmout Boží pomoc, znemožňují působení Boží prozřetelnosti v našich životech, brání Bohu pečovat o nás: „Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi“.

Myslím si, že pro většinu z nás nestřídmost a opilství problém není. Ale máme veliký problém s pozemskými starostmi. Pro většinu křesťanů je pěstování pozemských starostí zbožnou praxí. Staráme se o mnoho záležitostí, znepokojujeme se, jako by vše záleželo na nás.

Známe slova: dělej, jako by vše záleželo na tobě, a důvěřuj, jako by vše záleželo na Bohu. Zní to velmi zbožně, ale v praxi se toto tvrzení zvrhlo. Náš hlavní problém je právě v neschopnosti důvěřovat Bohu, protože se Boha bojíme. Když máme strach z Boha, jsme přesvědčeni, že vše záleží jen na nás. A tím se úplně zavíráme Bohu, a tak nám Bůh nemůže pomáhat.

Setkáváme se dnes již tradičně u Paladia města Brna, před ikonou Panny Marie, skrze kterou Boží milost vyřešila lidsky nezvládnutelnou situaci. Bůh ochránil Brno před velkým ohrožením. Obyvatelům Brna by nepomohlo, kdyby byli ovládáni pozemským myšlením, topili se ve starostech, trápili se otázkou: co s námi za chvíli bude? Začali se horlivě modlit a prosili Pannu Marii o Boží pomoc. Jejich víra a vroucné volání o Boží pomoc přinesly zázrak záchrany.

Svatý Jakub ve svém dopise říká, že „modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho posílí“. Trápí nás různé nemoci, protože nás ovlivňují rozmanité druhy zla. Zlo neodstraníme tím, že si budeme dělat starosti, ale když se budeme modlit s vírou o Boží záchranu.

Křesťanství je školou, která nás učila a učí důvěřovat Bohu, zbavit se strachu z Boha. Naše životní obtíže jsou příležitostí, abychom pochopili a naučili se, že bez Boha se nedá nic dobře zvládnout. Často si myslíme, že běžné záležitosti vyřešíme sami. Ale je to jen zdání.

Důvěra v Boha je zároveň vírou v Boží milost. Naše spása, náš věčný život je zdarma darovaným darem Boží milosti. Pokud se Bůh postaral o nejdůležitější záležitost v našem životě, o naši věčnost, pak také všechno ostatní musí být podřízené Bohu. Důvěře v Boha se učíme na běžných malých věcech, abychom uvěřili tomu nejdůležitějšímu, daru věčnosti. Proto Ježíš říká: „Bděte a modlete

se, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka“.

Takže v každé naší pozemské starosti bychom měli důvěřovat Bohu a spolupracovat s jeho milostí. Měli bychom se na poslední okamžik života, kdy nám Bůh nabídne věčnost, připravovat, abychom ze strachu tento dar neodmítli.

Maria nám dala v Brně svědectví o Boží pomoci, obrovské Boží záchraně. Tato ikona černé Madonny nám to připomíná. Jako před staletími, také dnes nám Maria skrze tuto svatotomskou ikonu zprostředkuje potřebnou Boží pomoc a Boží milosti. Spojme se dnes spolu a volejme o Boží záchranu. Dnešní první čtení nám připomíná, že zlo nepřemůže Boha, ale konečné vítězství patří Bohu a těm, kteří mu důvěřují.