Ohlášky 4.9.2016



Dnes slavíme 23. neděli v mezidobí
 
V tomto týdnu budeme slavit:
  • * Dnes, v neděli 4. září slaví řád Augustiniánů svátek Panny Marie, matky Potěšující
  • * Ve čtvrtek 8. září – svátek Narození Panny Marie
  • * V sobotu 10. září – svátek sv. Mikuláše Tolentinského, augustiniánského kněze – mše svatá bude výjimečně večer v 18 h, ranní mše svatá nebude.
Na večerní mši svaté na památku sv. Mikuláše Tolentinského podle tradice požehnáme chléb.
Příští neděle bude 24. neděle v mezidobí
Tuto neděli začínáme s dětmi novou aktivitu. V tomto školním roce budeme pečovat o ovečky našeho dobrého pastýře Ježíše Krista. Každé dítě si vybere na nástěnce svou ovečku, podepíše ji svým jménem a příjmením a bude se o ni po celý rok starat. Za každou nedělní mši svatou děti dostanou jako loni samolepící kolečko, které nalepí na svou ovečku. Tím očistí kousek ovčího kožíšku a na konci školního roku bude ovečka zářit bílými vlnkami jako naše srdce očištěná slavením mše svaté. Nástěnka je již tuto neděli k nahlédnutí před sakristií kostela. Prosím, zapojte i své předškolní děti.
Zveme maminky a možná i tatínky na mateřské dovolené s jejich malými dětmi na společenství na faře, na 3. nádvoří  – do rajské zahrady. První setkání nově vznikajícího společenství bude 15. září. Setkání budou probíhat vždy ve čtvrtek dopoledne, v době od 9.30 do 11.30 hodin. Zájemci, hlaste se na e-mail: hartlovaludmila@seznam.cz. Budeme velmi vděční za Vaše podněty, nápady a očekávání, můžete nám je sdělit na email již nyní. Pokusíme se vytvořit pro vás a vaše děti co nejpříznivější prostředí.
Výuka náboženství v naší farnosti začne od pondělí 12. září 2016. Rozvrh najdete na vývěsce. Přihlášky jsou k dispozici v sakristii kostela, kam je vyplněné můžete přinášet. Náboženství se bude vyučovat i na ZŠ Hroznová a ZŠ Křídlovická.
Prosíme farníky o pomoc při úklidu baziliky tuto středu, 7. září, po večerní mši svaté.
Zveme všechny farníky zapojené do farních aktivit: Ve sborech, při úklidu, při výuce náboženství, ministranty, varhaníky, ženy modlící se v bazilice růženec, ty, kteří se scházejí v úterý a ve čtvrtek večer na faře na duchovních programech, na setkání příští neděli 11. září v 17 h na 3. nádvoří opatství.
 
Dětem začal nový školní rok. Přejeme našim žákům a studentům mnoho úspěchů v novém školním roce.
Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli.

4.9.2016 23.neděle v mezidobí

Mdr 9, 13 – 18; Lk 14, 25 – 33

V Brně ještě do kostela na mši svatou přichází hodně lidí. Můžeme ještě mluvit o zástupech. Ježíš v dnešním evangeliu zástupům řekl velmi ostrá slova: „Když někdo přichází ke mně a neklade svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry – ano i sám sebe – až na druhé místo, nemůže být mým učedníkem“. V původním textu se používá slovo nenávist. Pouze ti, kteří nenávidí své blízké, mohou přijít ke mně. Jak může ten, kdo je Kníže pokoje, mluvit o nenávisti a dokonce i vyžadovat nenávist?
Stát se křesťanem znamená následovat Ježíše. Křesťanství je spojené s odpovědným rozhodnutím a přijetím nároků, které klade evangelium. V běžném katolickém povědomí být křesťanem znamená být pokřtěn, zúčastnit se náboženského obřadu křtu. Obřad křtu má za úkol přivést člověka ke skutečnému setkání s Bohem a Jeho pomocí. Podmínkou tohoto obřadu je rozhodnutí být poslušný Božím přikázáním a následovat život Ježíše z Nazareta. Před udělením svátosti křtu se kněz ptá na víru, tedy na plné podřízení svého života Boží vůli. Ptá se na rozhodnutí vzdát se jednání podle světských měřítek a obecných standardů, tedy odřeknout se zlého ducha. I když odpovědi znějí stejně: Ano, věříme, ano, zříkáme se, musíme se ptát na pravdivost těchto slov. Jestli nejsou jen bezmyšlenkovitým odříkáním náboženských textů, které nejsou spojeny s našim běžným životem. Zda to není prázdný text, jen stará tradice?
Jako tradičně přistupujeme ke svátosti křtu, stejně i k eucharistii. Jdeme na mši svatou, abychom splnili svou katolickou povinnost. Mnozí návštěvníci nedělní bohoslužby netuší, že jsou na setkání s živým Bohem, že k nim mluví a radí v konkrétních událostech jejich každodenního života. Neslyší.Nevnímají skutečnou Boží přítomnost, která v přijetí svatého přijímání posiluje, proměňuje, a slabéčiní schopnými jednat v souladu s Boží vůlí. Nevnímají, že v eucharistii přijímají lék, který má moc léčit všechny rány srdce, všechny nemoci těla.
Bůh nepotřebuje náš formální náboženský obřad, naši pasivní účast, ale touží po setkání s námi, abynám mohl v našich životních těžkostech pomáhat. Každý člověk má svůj konkrétní kříž, svůj celoživotní úkol, své životní poslání, které by měl věrně realizovat. Manžel má být manželem, otcem; manželka, manželkou, matkou; zaměstnanec, zaměstnancem; zaměstnavatel, zaměstnavatelem. Každý na své životní cestě, v úkolech, které má plnit, má jednat dobře, má být člověkem spravedlivým, poctivým. Křesťanství je způsob života otevřený Bohu, kdy dostáváme veškerou pomoc, kterou potřebujeme, abychom byli schopni jednat dobře. Křesťanství je plným přístupem k Boží milosti. Dnes jsme ve značné míře srovnali křesťanství s jinými náboženstvími, a tím jsme se zbavili živého setkání s Bohem a zůstaly nám jen prázdné náboženské obřady.
Jenže cokoliv nás odvádí od živého setkání s Bohem a Jeho milostí, se nám stává prokletím. Zbavuje nás Boží pomoci při realizaci našeho životního povolání. Nemáme sílu nést náš životní kříž. Prohráváme v životních bouřích, v nesnázích, které nás zdolávají. Proto Ježíš mluví o nenávisti ke svým blízkým, pokud nám brání a odvádí nás od pravého křesťanského života. Pro náš život, pro naši věčnost a pro opravdové štěstí je nejdůležitější setkání s Ježíšem a Jeho milostí, a ne věrnost rodinným vazbám, věrnost tradici.
Křesťanství v Kristu plní velká Boží zaslíbení, naplňuje nejhlubší lidské touhy po štěstí, zdraví, radosti,naplňuje láskou, přináší jedinečné odpovědi na věčný život. Na jedné straně jsou tu přísliby, ale potýkáme se s nedostatkem jejich naplnění. Stáváme se křesťany, dáváme se na cestu, která má vést k naplnění Božích zaslíbení, ale nic z toho neprožíváme a nezakoušíme. Je to tak, jak říká Ježíš v evangeliu: Začínáme stavět věž, a nemůžeme ji dokončit. Začínáme vést válku proti zlu a ďáblu, a prohráváme.
Je to tak proto, že neusilujeme o získání účinných prostředků, takové pomoci, která vede k dosažení zamýšleného cíle. Nechceme naslouchat Boží moudrosti. Jak říká starozákonní mudrc: „ Myšlenkysmrtelníků jsou totiž nejisté a naše záměry vratké“. Ale Bůh nám dává svou moudrost, posílá nám svého svatého Ducha. Bůh nás vede k živému setkání se sebou samým. Když začneme naslouchat Boží moudrosti, dáme se vést vnuknutím Ducha Svatého. Duch svatý nás povede k následování Ježíšova pozemského života, k věrnému nesení našeho životního kříže, k vědomému přijímání eucharistie.Tehdy naše cesty budou jednoduché a dobré a naše životy naplněné.

1.9.2016 čtvrtek 22.týdne v mezidobí

Lk 5, 1 – 11
Dnešní evangelium mluví o požehnání, které dostáváme při setkání s Ježíšem. Ježíš přišel léčit všechny aspekty lidského života, přišel uspořádat náš pozemský život. Za prvé, dal požehnání lidské práci, aby se člověk nenamáhal marně. Za druhé ukázal pravdu o našem duchovním stavu, že jsme jen hříšníky. Za třetí, nabízí nové poslání, nový smysl našeho života.
Podívejme se blíže na tyto tři okruhy lidského života.
Po prvotním hříchu člověk zůstal odsouzen k práci v potu tváře. Uslyšel slova: země bude rodit trní a bodláčí. Moudrost Boží říká, že naše lidské úsilí vyjde často nazmar. Jeden druhého zotročuje prací, anebo samotná práce často zotročuje člověka. Ježíš zázrakem bohatého úlovku ryb v nejméně předpokládaném čase obnovuje smysl lidské práce. Způsobil, že lidská dřina, lidské úsilí, nebylo marné. Člověk už nemusí říkat: „Celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili“.
Po prvotním hříchu jsme se všichni stali hříšníky, máme sklon ke zlému. Petr, když uviděl Boží požehnání své práce, současně uviděl pravdu o sobě: „Jsem člověk hříšný!“ Tato událost ukazuje, že lidská hříšnost není pro Boha problém.  Přiznání se ke hříchu otevírá dveře lidského života pro působení Boží milosti. Jen pokorné uznání a vyznání hříchu otevírá cestu k Boží pomoci.
Poslední okruh, o kterém evangelium mluví, je poslání člověka ke spolupráci na budování Božího království zde na zemi. Boží království je prostor setkávání člověka s Bohem, život v Boží přítomnosti, v jeho péči: „Od nynějška budeš lovit lidi“. Tato věta ukazuje, že lidská práce může sloužit Bohu, že může mít svůj hluboký smysl a význam.
Setkání s Ježíšem, který léčí lidský život, začíná poslušností. Petr dvakrát poslechl Ježíše. Za prvé zpřístupnil Ježíši své pracoviště. Za druhé na Ježíšův pokyn pokračoval v rybolovu, i když to považoval za nesmyslnou a zbytečnou práci.
Kde vzal Petr tolik ochoty a pokory k těžké práci, která je lidsky nesmyslná?
V odvážném naslouchání tomu, co říkal Ježíš. Člověk potřebuje odvahu k uposlechnutí Božího slova. V ráji člověk neposlechl Boha a přišlo neštěstí a prokletí lidské práce. Ježíš přišel a vyprovokoval člověka, aby naslouchal Bohu a přišlo požehnání.