22.4.2017 sobota velikonočního oktávu

Sk 4, 13 – 21; Mk 9, 16 – 15

Obě dnešní čtení přinášejí zprávu o odporu a neochotě přijímat pravdu o zmrtvýchvstání Ježíše z Nazareta. V prvním čtení je řeč o starších z lidu a učitelích Zákona, kteří pod hrozbou zakazovali apoštolům kázat a učit ve jménu Ježíšově, navzdory zázraku uzdravení nemocného člověka, což se nedalo popřít. Apoštolové uzdravili chromého člověka ve jménu Ježíše Krista Nazaretského. Ale nikdo z tehdejší náboženské elity v Jeruzalémě si nechtěl tento zázrak uzdravení připustit. Tento odpor ukazuje na velkou neochotu vnímat Boží působení, na neochotu změnit své dosavadní náboženské představy.

Něco podobného se děje i s apoštoly. Jsou neuvěřitelně uzavření pravdě o Ježíšově zmrtvýchvstání. Marie Magdalská je první, která zprávu o zmrtvýchvstání přináší. Ale apoštolové jí nevěří. Možná si řekli, že se této ženě něco zdálo, ale potom přicházejí dva učedníci, jejich přátelé, kteří jednomyslně svědčí. Evangelista říká, že Ježíš, když se zjevil, pokáral apoštoly za jejich tvrdost srdce a nevěru.

Proč lidem a také nám křesťanům je tak nesmírně obtížné uvěřit ve zmrtvýchvstání Ježíše?

Myslím si, že je to spojené se strachem z Boha, s přesvědčením, že nás Bůh za naše hříchy bude trestat.

Prvním svědkem zmrtvýchvstání Ježíše je Marie Magdalská. Ona je první, které se Ježíš zjevuje. Evangelista o ní říká, že je to žena, ze které Ježíš vyhnal sedm zlých duchů. Být posedlý tolika zlými duchy, to ukazuje na velikou hříšnost. Ale ona je tou, která poznala velkou Boží lásku, a pak nesla ve svém srdci nové poznání Boha, který je pro člověka spásou. Marie Magdaléna se Boha přestala bát. Proto k ní Ježíš mohl lehce přijít.

Starší z lidu a učitelé Zákona Ježíše ukřižovali, a tak měli veliké výčitky svědomí, to znamená strach z Boha, apoštolové podobně, přece Ježíše zradili, utekli a nechali ho v utrpení osamoceného. Takže také zakoušejí výčitky svědomí, a proto se bojí.

To, co nás zbavuje strachu ze setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem, je jasné přesvědčení, že nám od Boha nic nehrozí, že Bůh je láska. Je to svědectví Marie Magdalské, že Bůh člověka neposuzuje, ale chce mu pomoci zbavit se každého zotročení zlem. Bůh nám každý, i ten nejhorší hřích odpouští. Můžeme vždy, s každým hříchem, důvěřivě přicházet k Bohu. Od Boha nám nic zlého nehrozí. On nám dává spásu. Zmrtvýchvstání je podstatným svědectvím Božího odpuštění. Strach z Boha je hlavní překážkou na cestě k němu. Strach nás zavírá, brání nám uvěřit v Boží odpuštění, které přichází ve zmrtvýchvstání Ježíše.