4.11.2017 sobota 30.týden v mezidobí

Lk 14, 1. 7 – 11

Dnešní evangelium nás upozorňuje na problém povyšování se nad ostatní, naší nadutosti a pýchy. Snažíme se být lepší než druzí. Velmi nás bolí, vztekáme se, když nás někdo poníží nebo pokoří. Závidíme druhým cokoliv. Jsme proniknuti duchem sobectví.

Ježíš v dnešním evangeliu ukazuje, že se vždy mezi lidmi najde někdo, kdo je schopnější, významnější a důležitější než já. Chce nás chránit před hanbou, ke které vede domýšlivost, nafoukanost a pýcha. Ve svých očích jsme možná ti nej…nej…, ale v očích druhých budeme vždy něčím omezeni, horší než někdo jiný.

Sobecké hledání své výjimečnosti vede neustále k novým a novým konfliktům a bojům mezi námi.

Ani já ani nikdo další není schopen ohodnotit význam lidské osoby. Můj skutečný význam může posoudit jen Bůh.

My křesťané máme vzor pro dobré chování vůči druhým a také vůči Bohu. V Marii máme příklad správného pohledu na sebe. Maria je úplně proniknuta pokorou. Maria ví, že její význam pochází od Boha, protože Bůh a jeho milost učinila v jejím životě veliké věci.

Také Ježíš nám dal příklad. Stal se služebníkem všech. Ve Večeřadle, když poklekl před učedníky, aby jim umýval nohy, ukázal, jak to máme dělat. Máme vždy přijmout poslední místo, udělat práci, kterou jiní odmítají.

V současné době vládne názor, že práce člověka ponižuje a zvláště fyzická práce. Ztratili jsme úctu k práci. Práce v našich očích nemá již správný význam a hodnotu. A právě práce a její kvalita povyšují člověka. Po vyhnání lidí z ráje, se vznáší nad lidskou prací dřina, pot, často marná námaha a podobně, ale práce je stále podstatou pozemského života. Člověk svou prací vládne nad zemí. Také příklad svaté Rodiny z Nazareta potvrdil význam a hodnotu lidské práce.

Svatý Jakub říká, že víra bez skutků je mrtvá. My křesťané máme vědět, že kvalita naší práce potvrzuje naši víru.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy divoký kapitalismus vykořisťováním lidí ničil hodnou lidské práce, právě tehdy katolické sociální učení ústy Lva třináctého pomohlo podstatně vrátit práci její skutečný význam a tím oddálil ohrožení komunismem. I dnes by měli křesťané práci vracet její skutečnou hodnotu, aby nás neohrožovala ideologie neomarxismu.

Povyšují nás dobré skutky, které jsme udělali. Vzorem našeho života je Panna Maria, která ve skrytu a tichosti plnila své životní úkoly. Dokázala poctivou a vytrvalou prací a příkladným plněním svých povinností vychovat v Ježíši velkou osobnost. Maria se uměla úplně věnovat úkolům, před které byla postavena. A nyní je povýšena. Bůh jí dal místo, o kterém ani nesnila. I pro každého z nás má Bůh odměnu, o které ani nesníme, ale jen když dobře splníme naše životní úkoly.

Prosme Pannu Marii, aby nám pomohla udělat všechno, co Bůh žádá, abychom svou práci a povinnosti dobře plnili, a tak dostali nádhernou odměnu od Boha.

2.11.2017 Památka zesnulých

Památka zesnulých 2. 11. 2017

Vzpomínku na všechny věrné zemřelé dnes slaví věřící i nevěřící. Tato památka všem připomíná naše zemřelé a vyzývá křesťany k modlitbě za ně. Položme si otázku, zda skutečně věříme v život věčný? Vzpomínat na své blízké zemřelé bez víry v život věčný je bolestné a někdy i zdrcující. Také naše modlitba bez této víry je nesmyslná, protože pak nemá co vyprosit.

Pohanské pohřby doprovází především pláč a nářek a pak magické obřady, které mají ochránit před strachem a bezradností, jak dál. Postojem lidí současnosti je často vytěsnění smrti, útěk před setkáním s mrtvolou, s hřbitovem a s každou zmínkou o smrti. Děti nebereme na pohřeb, na hřbitov a do krematoria s přesvědčením, že je nesmíme trápit a vyděsit.

Je smrt něčím strašným a drsným?

Pro věřící lidi ne. Křesťanská víra vysvětluje smysl smrti a ukazuje na Boží příslib věčného života. Svatý Pavel v prvním listu Soluňanům píše: „Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději“. To znamená, že náš křesťanský pohled na smrt nemůže být zatížen strachem, nářkem a beznadějí, protože křesťany proniká vědomí spojení s Ježíšem Kristem a věří ve zmrtvýchvstání. Proniká nás jistota, že všechno, co nám zvěstuje evangelium o Ježíši Kristu, je pravda. A pokud pravdou je život a ne smrt, protože Bůh smrt neučinil, ale stvořil nás k nesmrtelnosti, není místo pro nejistotu a strach.

Když věříme, že Ježíš z Nazareta shladil na kříži náš hřích a tím nás usmířil s Bohem, zároveň víme, že smrt nad námi už nemá vládu. Fyzická smrt křesťana již není zbavením života, ale je jen přechodem k setkání s Bohem tváří v tvář a vstupem do života věčného o nepochopitelné nádheře. Svatý Pavel říká, že nesmíme truchlit, protože máme jistotu Božích zaslíbení. Centrum naší víry je událost Ježíšova zmrtvýchvstání a Boží záruka, udělená ve svátosti křtu, že mocí Ducha svatého bude naše mrtvé tělo vzkříšeno.

Život nevěřícího člověka stojí před nejistou budoucností. Člověk, který uvěřil v Ježíše Krista má budoucnost jistou, protože ví, že Bůh je láska, že mu daroval spásu, že mu přichystal místo po své pravici.

Člověk věřící netruchlí, když se blíží jeho smrt nebo když prožívá smrt někoho blízkého, protože má jistotu Boží milosti, která chce spásu každého člověka. Máme jistotu, že Bůh chce každé své dítě, které zrodil k věčnosti svátostí křtu přivést do svého společenství na celou věčnost. Když křesťan pláče nad odchodem svých blízkých, pláče z touhy po novém setkání, nad dočasným odloučením a truchlí jen tehdy, když vidí někoho ze svých blízkých, který odchází z tohoto světa jako nevěřící.

Pro křesťany je smrt přechodem do nesrovnatelně lepšího způsobu života, kde není smrt, utrpení a slzy, ale plnost života v úplné radosti. My křesťané nejdeme k neštěstí ale ke štěstí, proto církev při pohřbu zpívá radostné aleluja.

Když mezi sebou hovoříme o smrti, měli bychom se především navzájem těšit křesťanskou nadějí na zmrtvýchvstání a život věčný, kde vládne jen láska.

Ohlášky 10.9.2017, 23.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:

– Dnes, v neděli 10. září – Svátek sv. Mikuláše Tolentinského, augustiniána. Na závěr mše svaté se pomodlíme litanie ke sv. Mikuláši a požehnáme chléb, který pak bude rozdán mezi farníky.

– Úterý 12. září – Památka Jména Panny Marie

– Středa 13. září – Památka sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve

– Čtvrtek 14. září – Svátek Povýšení svatého kříže, po mši svaté bude následovat pobožnost uctívání kříže

– Pátek 15. září – Památka Panny Marie Bolestné

· Děkujeme farníkům za pomoc při úklidu baziliky minulou středu.

· Výuka náboženství na faře začne toto pondělí 11. září 2017.

· Pro předškolní děti od 4 let výše v doprovodu rodičů nově otevíráme katecheze spojené s výtvarnými a dalšími aktivitami. Přihlášky posílejte na e-mail: hartlovaludmila@seznam.cz. První setkání se uskuteční 3. října 2017 v 16:00 hod. na faře.

· Matky s nejmenšími dětmi (Kulihrášci) se budou již tradičně scházet každý čtvrtek od 9:30 do 11:30 na 3. nádvoří opatství. Zahájení 5. října 2017. Noví zájemci se mohou přihlásit na e-mail: hartlovaludmila@seznam.cz.

· Dne 16. září chtějí uzavřít v naší bazilice svátost manželství náš farník pan Filip Jelínek a slečna Dorota Weglorz (Wengloš). Kdo by věděl o nějaké překážce zamýšleného sňatku, ať to ohlásí panu faráři.

· Po mši svaté zveme děti k nástěnce u sakristie, kde si mohou podepsat svého ptáčka a nalepit svůj list na strom Božího království.

· Příští neděli 17. září bude sbírka na opravy baziliky. V tomto roce byla restaurována socha Panny Marie před bazilikou a také podezdívka a železný kovaný plot před prelaturou opatství.

Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští pracovní týden pod ochranou Panny Marie.

Ohlášky 20.8.2017, 20.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:

– Úterý 22. srpna – památka Panny Marie Královny; v naší farnosti bude v 18:00 hod. tradiční pobožnost ke svaté Ritě s žehnáním růží. Na tuto pobožnost pozvěte i své přátele. Svatá Rita je přímluvkyně v lidsky neřešitelných situacích.

– Čtvrtek 24. srpna – svátek sv. Bartoloměje, apoštola.

– Pátek 25. srpna – první den tridua ke slavnosti sv. Augustina, po mši svaté bude pobožnost ke sv. Augustinovi.

– Sobota 26. srpna – druhý den tridua ke slavnosti sv. Augustina, mše svatá bude v 18:00 hod., po mši svaté bude pobožnost ke sv. Augustinovi.

– Neděle 27. srpna – třetí den tridua ke slavnosti sv. Augustina, pobožnost ke sv. Augustinovi bude po každé dopolední mši svaté.

– Příští pondělí 28. srpna – Řád augustiniánů slaví svého zakladatele, sv. Augustina. Poutní mše svatá bude v 18:00 hod.

– Tuto neděli se  technických důvodů nebude konat farní kavárna.

· Děkujeme všem farníkům, kteří se podíleli na přípravě naší hlavní pouti. Děkujeme těm, kteří uklízeli baziliku, chystali občerstvení pro hosty, ministrantům, našim sborům a varhaníkům.

· Prosíme o pomoc při úklidu baziliky příští středu po večerní mši svaté..

· Otec Angelo zve poutníky přihlášené na pouť do Itálie na informační schůzku, která se koná v pátek 25. srpna ve 20 hod. ve farní kavárně.

· Přihlášky do náboženství si můžete vyzvednout v sakristii baziliky a zde je také můžete odevzdat. Rodiče, kteří chtějí v příštím školním roce přivést své dítě k 1. sv. přijímání, zapište se do seznamu v sakristii. Přípravy budou probíhat vždy v neděli v 10:00 hod. na faře.

· Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští týden, pod ochranou Panny Marie. Těm, kteří odjíždějí na dovolenou, přejeme vydatný odpočinek a šťastný návrat domů.

Zemřel P.Antonio Rivas Gonzáles

(slova P. Luise Marína, OSA.doc)

P. Antonio Rivas Gonzáles, OSA (1968-2017)

S hlubokým pohnutím vám oznamuji, že 1. srpna zemřel pražský augustinián – náš bratr P. Antonio Rivas, z augustiniánského společenství v Praze. Sotva před měsícem jsme slavili 25.výročí jeho kněžského svěcení.

P. Antonio patřil několik let do klubu podmořského potápění a zemřel když praktikoval tento sport.

Člověk velké kultury, velkorysosti a dynamismu, velmi známý pro své pastorační práce a vynikající překladatelské služby. Srdečný a přátelský, dobrý a plně oddaný práci pracoval v Colegio San Augustin v Madridu (1992-1995), ve farnosti Santa Ana y la Esperanza Madrid /1995-1997) a od roku 1997 v České republice v Praze (1997-1998)v Brně (1998-2000) a opět v Praze (od roku 2000 do současnosti). Byl převorem, v současnosti farářem ve farnosti sv. Tomáše v Praze. Kromě teologie vystudoval filologii, v současnosti dokončoval na FFUK obor tlumočnictví a překladatelství, přeložil do španělštiny knihu otce Halíka.

Odpočívej v pokoji, drahý Antoníne. Bůh ocení tvojí obrovskou oddanost církvi a řádu.

Tábor skautů z 91. oddílu neděle 16.7.2017

Tak jako minulou neděli i tento týden se otec Jan vydal za skauty na jejich tábor. Tentokrát ale navštívil chlapce z 91.skautského oddílu, kteří tráví prázdniny ve Valdíkově. Zde jim také sloužil mši svatou a pro všechny to bylo velké povzbuzení.

Milí skauti, přejeme vám hezký zbytek pobytu na táboře a těšíme se na vás.

(FOTO)

25.6.2017 o.Tomáš a o.Pavel Cahovi – výročí kněžského svěcení.

V neděli 25.6.2017 prožila naše farnost radostnou událost. Mši svatou v 11:00 hod. jsme mohli slavit společně hned se třemi otci Cahovými, z nichž dva z nich – Tomáš a Pavel při té příležitosti oslavili výročí svých kněžských svěcení (15 a 20 let). U oltáře se sešli i se svým bratrem Jiřím, který je též knězem. Všichni tři pocházejí z naší farnosti a pro mnohé farníky to bylo po letech opravdu radostné shledání.

Milí Tomáši, Pavle a Jirko, přejeme a vyprošujeme vám do dalších let vaší kněžské služby Boží požehnání a hojnost darů Ducha svatého.

( FOTO )