Narození Páně 25. prosince 2017

Iz 9, 1 – 3.5 – 6; Tit 2, 11 – 14; Lk 2, 1 – 14

Na Vánoce církev čte Prolog z evangelia svatého Jana, kde mimo jiné stojí, že Slovo přišlo do svého, ale vlastní ho nepřijali. Ježíš přišel do svého, ale vlastní ho nepřijali. Ježíš z Nazareta je nejen člověk ale také Syn Boží, Bůh sám. Jan evangelista popisuje totožnost Ježíše řeckým výrazem logos – slovo: „Na počátku bylo Slovo (Logos) a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh“. Tento Bůh a člověk v jedné osobě se zjevuje mezi svými.

Možná se ptáme, co je vlastnictvím Ježíše?

Jan v Prologu říká, že svět byl stvořen skrze Slovo. „Vše, co se stalo, se stalo skrze Ježíše: Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest“. Ježíš je stvořitelem celého vesmíru. A to znamená, že také já a ty jsme byli stvořeni Ježíšem, to, že žijeme je Ježíšovo rozhodnutí. A nyní Ježíš, který všechno stvořil, skrze kterého vše existuje, přichází do svého vlastního a jeho dílo, člověk, ho nechce přijmout a říká: Nepotřebuji tě, Bože. Většina z nás si možná myslí, že Ježíše neodmítáme, protože jsme přišli dnes do kostela, protože se modlíme.

Svatý Pavel v listu Efezanům píše, že si nás Bůh Otec vyvolil v Ježíši ještě před založením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní. Z toho vyplývá, že se stáváme vlastnictvím Ježíše, když se snažíme o svatost, abychom byli před Bohem bez viny. Vlastnictvím Ježíše se stává pouze ten, kdo usiluje o osobní svatost, kdo se snaží o své posvěcení, a nikoli ten, kdo myslí jen na plnění náboženských povinností, pasivní účast na liturgických obřadech. Křesťanský život je úsilí o svatost, protože jen svatý může stát před tím, který je svatý, před Bohem. Bůh řekl: Buďte svatí, protože já jsem svatý.

Pro mnoho lidí, kteří říkají, že jsou křesťané, je jediným důležitým cílem získat lepší materiální zajištění, dobré vzdělání, mít pěkného přítele nebo přítelkyni a podobně. Samozřejmě, je důležité, abychom měli slušný, úspěšný život, dobré manželství, ale nejdůležitějším cílem je naše svatost, mé osobní posvěcení. Protože na tom závisí má věčnost a také můj šťastný život na zemi.

„Všem, kdo toto Slovo (Logos) přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo uvěřili v jeho jméno“. Svatost je spojena s přijetím Ježíše. Jak tomu máme rozumět?

Ježíše přijímáme především tehdy, když jdeme ke svatému přijímání. Přijímání nesmí být jen prázdný náboženský obřad. Pro mnohé je to jen přijetí oplatku. Ti, kteří správně přijímají eucharistii, věří v Ježíšovo jméno. V dopise Filipským svatý Pavel říká: Proto Bůh (Ježíše) vyvýšil nad všechno a dal mu jméno nad každé jiné jméno, aby se každé koleno bytostí nebeských, pozemských a podzemních sklonilo před jménem Ježíšovým a aby každý jazyk vyznal k slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus je Pán.

V Ježíše opravdu věřím, když před jeho jménem upřímně pokleknu, vyznám ho, jako svého Pána, když s vnitřním přesvědčením řeknu: Buď vůle tvá, když se rozhodnu žít podle všech pravidel, která jsou v Ježíšově evangeliu. Když chci být Božím vlastnictvím, rozhoduji se pro svatost. Pak rád beru do rukou Bibli a pravidelně ji čtu, protože chci vědět, jak Ježíš žil, abych ho mohl následovat. Všem, kteří přijali Ježíše jako svého osobního Pána, kteří se rozhodli následovat ho, dává moc stát se Božími dětmi.

Odměna za následování Ježíše je skvělá. Stáváme se syny a dcerami samotného Boha. Jsme uvedeni do světla, které rozpráší každou temnotu a z Ježíšovy plnosti nám Bůh dává milost za milostí. Jan evangelista nás učí, že milost a pravda k nám přicházejí skrze Ježíše Krista. Bez pravdy a milosti není život dobrý. Ten, který nás učí pravdě, je Ježíš Kristus. On je to světlo, které prozáří každou temnotu našeho života. On nám zjevuje plnou pravdu o Bohu. „Boha nikdo nikdy neviděl, ale jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, o něm podává zprávu“.

Ti, kdo přijímají toto Slovo, které se stalo tělem, především ve svatém přijímání, stávají se Božími dětmi, znají Boha jako svého otce a žijí v jeho požehnání. Jsou zahaleni světlem a ne tmou.

Každoroční oslava vánočních svátků je opakovaným pozváním k setkání s tím, který je život a světlo. Toto dítě v jeslích je naší jedinou nadějí na klidný, bezpečný a radostný zítřek.