Území dnešního Starého Brna patřilo v dějinách města Brna k velmi významnému území. Nejstarší doklady osídlení této oblasti pocházejí již z pravěku. Na Červeném kopci byly nalezeny artefakty staré až 700 000 let. Už v průběhu 8. a 9. století, kdy centrální funkci Velkomoravské říše v brněnském prostoru plnilo hradiště Staré Zámky u Líšně, mělo určitý význam i sídliště na ostrově mezi rameny řeky Svratky na území dnešního Starého Brna, přibližně v prostoru Křížové, Křídlovické a Ypsilantiho – snad již v 1. polovině 10. století opevněné, osídlen byl i jižní břeh řeky v oblasti nynějšího kostela Milosrdných bratří.
Původně tržní osada zde vznikla u důležitého brodu přes řeku Svratku v místě současného Kamenného mostu na ulici Vídeňská, kde se sbíhaly významné obchodní cesty – jedna přicházela přes Červený kopec z Jihlavy, Prahy a jižních Čech, druhá vedla od jihu ze Znojma a Mikulova. Na levém břehu Svratky cesta pokračovala dnešní ulicí Pekařskou k výšině pod Petrovem, odkud pokračovala k Olomouci a do Polska či přes Poličku do východních Čech. Brod a osada vznikly v místech, kde tok řeky již nebyl tak prudký, jako v úzkém skalnatém údolí severněji a níže po proudu v bažinatém území okolo soutoku Svratky, Svitavy a Ponávky většinu roku nebyl ani možný. Navíc tok, rozdělený na dvě ramena zde utvořil jakýsi ostrov a tvořil ideální podmínky pro fortifikaci osady.
Historické poznatky uvádí, že oblast sehrála důležitou roli ve vývoji města Brna především v 11. – 12. století, kdy představovala jádro raně středověké brněnské aglomerace. Po zániku velkomoravského hradiště Staré Zámky u Líšně na počátku 11. století přebírá jeho roli právě Staré Brno. Po začlenění Moravy do českého státu, snad již ve 20. letech 11. století, zde kníže Břetislav I. postavil hrad.
První doložená písemná zmínka o Brně či brněnském hradu je z roku 1091 v Kosmově kronice v souvislosti s obléháním Brna, kdy český král Vratislav vtrhl s vojskem na Moravu a přitáhl k hradu zvaný „Brnen“, sídlu svého bratra, brněnského údělného knížete Konráda.
Toto mocenské centrum, které popisuje Kosmova kronika, lze za současného stavu bádání lokalizovat právě do oblasti Starého Brna. Umístění raně středověkého hradu, v kterém zřejmě sídlila údělná knížata z rodu Přemyslovců po ovládnutí Moravy, do této oblasti potvrzují především archeologické výzkumy, prováděné od 70. let 20. století. Ty mimo jiné odkryly základy dvou raně středověkých sakrálních staveb (rotund), a to v areálu nynějšího kláštera na Mendlově náměstí a na dnešní Vídeňské ulici, dále fragmenty raně středověkého opevnění v blízkosti ulic Křížová – Ypsilantiho nebo rozsáhlé raně středověké pohřebiště na Vídeňské ulici.
Hypotetická rekonstrukce „hradu Brno“ v 11. století
Pravděpodobně v průběhu 12. století začíná tato lokalita ztrácet na významu a slovanské osídlení se začíná přesouvat do jižní části dnešního historického jádra města, kde vzniká i zeměpanský kostel sv. Petra a vytváří se tak základ městské aglomerace v současné poloze, což vedlo k postupnému úpadku významu Starého Brna jako mocenského centra. Tento byl završen vydáním tzv. Velkého a Malého privilegia v lednu roku 1243, kterým král Václav I. udělil Brnu řadu výsad. Brno se stalo městem královským, obehnaným hradbami s pěti branami a území u brodu přes řeku Svratku se stává jen jedním z brněnských předměstí. Původní centrum přemyslovské údělné moci s raně středověkým hradem, sakrálními stavbami a snad i mincovnou, se proměňuje především na důležitou tranzitní oblast, kterou procházela dálková trasa z jihu i z Čech (dnešní Vídeňská ulice) a dále pokračovala dnešní Pekařskou ulicí na Šilingrovo náměstí, kde se pak nacházela vstupní brána do samotného města. Koncem 13. století měla osada značně vysokou hospodářskou úroveň, jedná se o poslední zastávku před vstupem do města, nazývá se trhovou vsí. Pro tuto lokalitu se pro rozlišení začíná používat název „ANTIQUA BRUNA“, tedy „STARÉ BRNO“. Poprvé se toto pojmenování objevuje na listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1247, potvrzující, že brněnský měšťan Ulricus Niger založil v samém městě Brně ženský klášter augustiniánek a obdařil jej značným majetkem. K daru „mlýna“ je připsáno: „in Antiqua Brunna", tedy „na Starém Brně“. (CDM III č. 92)
Staré Brno stálo původně na zeměpanské půdě, kterou panovník postupně rozdával. A tak se většina pozemků dostala do držení několika klášterů. Byly zde pozemky kláštera velehradského, křižovníků, území sv. Anny. Největší pozemky zde získal klášter cisterciaček, založený Alžbětou (Eliškou) Rejčkou roku 1323. Když odkoupily cisterciačky roku 1345 od velehradského kláštera i jejich pozemky, staly se pro Staré Brno vrchností. Pod ochranou cisterciáckého ženského kláštera mělo Staré Brno vlastní občanskou a trestní správu, mělo svého starostu, rychtáře a radu, rozhodovalo v občanských i hrdelních záležitostech.
Starobrněnská radnice vznikla v polovině 16. století na místě, které patřilo cisterciáckému klášteru a které abatyše Katharina von Haugwitz und Biskupitz přenechala na žádost rychtáře obci Staré Brno, aby tam mohla uchovávat své písemnosti. Tak vznikla nejdříve jednoduchá stavba, která byla v roce 1677 důkladně opravena a rozšířena přístavbou zasedací místnosti. V letech 1840-1842 byla na stejném místě postavena nová dvoupodlažní budova radnice (dle historika Leopolda Künzela), která byla zbouraná roku 1965.
V 18. století vyvrcholil spor o to, zda se Staré Brno smí nazývat městem. Spor se vedl u královského tribunálu a u císaře, přičemž Staré Brno se odvolávalo na svá privilegia, zničená za švédského obležení r. 1645. Názvu město přestalo užívat až r. 1733 na zákrok královského prokurátora.
Po zrušení kláštera cisterciaček spravoval od roku 1782 starobrněnské panství státní náboženský fond. Panství koupil v roce 1825 starobrněnský advokát Franz rytíř Heintl, od jehož synů ho roku 1843 získal Eduard kníže Schönburg-Hartenstein, který ho držel několik let do zrušení vrchnostenské správy.
Bývalá starobrněnská radnice, vlevo Mariánský sloup, 1901
V r. 1850 bylo městečko Staré Brno připojeno k městu Brnu, a to na základě Prozatímního řádu pro královské hl. město Brno z 6. července 1850. V roce 1850 bylo zemské hlavní město Brno sloučeno se všemi předměstími, tímto došlo také k předání majetku obce Staré Brno městu Brnu. Staré Brno přestalo být samostatnou obcí.
Znak Starého Brna
