Slavní brněnští augustiniáni

Cyril František Napp (1792-1867)

Zahájil nejvýznamnější epochu postavení kláštera v kontextu kulturních dějin Moravy. Byl velmi organizačně schopný a vzdělaný muž, jehož vlastním oborem byla orientální filologie. Byl velmi činný jak v klášteře, tak ve veřejném životě. Byl profesorem na bohosloveckém učilišti v Brně ředitelem moravských a slezských gymnázií. Byl členem mnoha spolků a institucí. Byl uznávanou autoritou nejen v Brně, ale i na celé Moravě. Měl schopnost rozpoznávat lidi a vytvářet tvůrčí atmosféru ve společenství bratří. Do klášterní komunity přijímal nadané mladíky a umožňoval jim vzdělání, někteří pak vyrostli v osobnosti známé v širokém vědeckém světě.

Antonín Thaler (1796-1843)

Jeden z průkopníků brněnské botaniky. Na jeho podnět dal opat zřídit v klášterní zahradě záhony určené na pokusy s pěstováním rostlin.

František Matouš Klácel (1808-1882)

Převzal starost o pokusnou zahradu. Stal se ale průkopníkem tehdy moderní hegelovské filosofie, kterou přednášel na brněnském filosofickém ústavu. Roku 1848 se také stal zakladatelem české publicistiky na Moravě.

František Tomáš Bratránek (1815-1884)

Profesor filosofie na biskupském ústavu v Brně, filosof, estetik a historik německé literatury. Působil na Jagellonské univerzitě. Studoval polsko-německé vztahy a překládal literaturu z polštiny do němčiny.

Pavel Křížkovský (1820-1885)

Rozvinul rozsáhlou hudebně výchovnou i dirigentskou činnost. Od roku 1848 zde pěstoval hudbu. Byl komorním hráčem, sbormistrem, dirigentem a hudebním skladatelem. Jeho žák, Leoš Janáček převzal vedení kůru po odchod u Křížkovského do Olomouce. 

Johan Gregor Mendel (1822-1884)

Do kláštera vstoupil 1843, kromě studia teologie se věnoval i studiu zemědělství a vinařství na brněnském filozofickém ústavu, později přidal dva roky přírodních věd na univerzitě ve Vídni. Vyučoval ve Znojmě, od roku 1854 byl profesorem fyziky a přírodopisu na státní reálce v Brně. V klášterní zahradě konal pokusy s křížením rostlin. Na hrachu dokládal své teorie dědičnosti a zároveň ukazoval na její význam pro další šlechtění. Veden snahou prokázat oprávněnost teorie dědičnosti také v živočišné říši, dal Mendel roku 1871 postavit ve svahu nad kostelem včelín, v něm se pokoušel křížit různá plemena včel. V klášteře zřídil také stanici pro meteorologická pozorování a ve výzkumu slunečních skvrn hledal klíč k předpovědi počasí. Základ jeho díla však spočívá v genetice. Svého času zneuznán, porozuměla jeho objevům až moderní doba. Poprvé to dala najevo roku 1910, když komitét sto padesáti přírodovědců z celého světa vybudoval v Brně zakladateli nauky o dědičnosti mramorový pomník, posléze pak roku 1965 otevřením Mendelova památníku ve Starobrněnském klášteře.

Tomáš Eduard Šilinger (1866-1913)

Čelní moravský žurnalista a politik. Od roku 1896 řídil česky psaný katolický deník Hlas. V roce 1906 byl zvolen zemským a hned nato říšským poslancem ve Vídni. Spolu s dalšími vytvářel vlasteneckou základu českého Brna.