Historie farnosti

Farnost (z lat. parrochia) je základní církevní správní jednotka v katolické církvi. Sdružuje věřící nejčastěji na určitém území, spravuje ji farář a podléhá biskupovi dané diecéze. Farní systém na našem území vzniká ve 13. století.

Farní kaplí pro celé Staré Brno byla původně kaple sva­tého Prokopa /roh ul. Křížová a Václavská/. Vznikla pravděpodob­ně za Vratislava II. ke konci 11. stol. Románský kostel Panny Marie na Starém Brně, postavený ve 12. století na místě původní rotundy z 10. století, který patřil klášteru premonstrátek v Dolních Kounicích, byl od roku 1295 farním kostelem jen pro několik usedlostí kolem tohoto kostela a byly k němu přifařeny obce Bohunice, Manice, Žabovřesky, Jundrov a Komín.

Farní správa od kaple sv. Prokopa byla roku 1314 přenesena na starobrněnský kostel sv. Václava /na rohu Vídeňské a Vojtovy ulice/, připomínaný prameny už v roce 1306.

Roku 1323 přenechaly premonstrátky kostel Panny Marie na Starém Brně králi Janu Lucemburskému a královně - vdově Elišce. Olomoucký biskup Konrád pak, na žádost královny Elišky, prohlásil tento kostel za klášterní pro sestry řá­du cisterciáckého a farní práva byla odtud nejprve přenesena k nově založenému kostelu v Komíně, ale protože tam měli farníci ze Starého Brna, Bohunic a Jundrova daleko, byl pro ně prohlášen za farní také kostel sv. Václava. Správu celé starobrněnské farnosti vykonávali řeholníci cisterciáckého řádu. Královna Eliška zahájila stavbu velkolepého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie, po jeho vybudování darovala starý farní kostel špitálu, byl nově zasvěcen svaté Anně a v areálu kláštera stál až do konce 18. století, kdy byl zbořen. Po zrušení kláštera cisterciaček císařem Josefem II. v roce 1782 a přestěhování augustiniánů ze svého původního kláštera u sv. Tomáše do starobrněnského kláštera v červenci 1783 jim byl předán do správy i královnou Eliškou postavený kostel Nanebevzetí P. Marie, který se stal pro celou oblast Starého Brna a okolí kostelem farním. Správa starobrněnské farnosti přešla z řádu cisterciáků na řád augustiniánů.

Kostel sv. Václava byl v roce 1783 zrušen, dočasně byl využíván pro vojenské účely a v r. 1794 byl zbořen. Kaple sv. Prokopa byla zrušena císařem Josefem II. v roce 1784 a byla zbořena v roce 1785.

Od roku 1930 se ze starobrněnské farnosti vyčleňují Bohunice a Starý Lískovec, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, spravovaná však rovněž starobrněnskými augustiniány.

Od roku 1938 se z farnosti vyčleňuje Masarykova čtvrť, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, rovněž spravována starobrněnskými augustiniány.

Starobrněnskou farnost mají augustiniáni ve správě až do roku 1950, kdy byla činnost řádu na našem území komunistickým režimem zastavena. Správu farního úřadu poté zajišťovali jmenovaní faráři či administrátoři.

I v dobách komunistické totality fungovalo v rámci možností farní společenství, pod vedením Miroslava Příhody zde pracoval vynikající chrámový sbor, Stanislav Skřička vedl ministranty, z nichž vzešlo 12 novokněží, pod vedením Ludmily Drápalové zde zpívala starobrněnská schola, bylo zde několik společenství mládeže…

V roce 1990 převzali správu farnosti opět augustiniáni.

Dnes tvoří augustiniánskou komunitu bratři v mezinárodním složení a vytváří živou farnost s pravidelnými bohoslužbami, výukou náboženství, prací s mládeží, biblickým rozjímáním pro dospělé, podporou skautských oddílů. Nedílnou součástí naší farnosti je i hudební tradice sborového zpěvu. V současnosti působí v bazilice Starobrněnský sbor věnující se tradičnímu sborovému zpěvu se širokým spektrem repertoáru, kterým doprovází bohoslužby a provádí i koncertní činnost. Dále zde působí Komorní sbor baziliky, orientující se převážně na renesanční liturgickou hudbu při bohoslužbách a nově vznikl dětský sbor.

 

Seznam starobrněnských farářů a správců:

Milota - nejstarší známý farář, poslední farář u původního kostela P. Marie před přenesením fary ke sv. Václavu r. 1323

 

Faráři kostela sv. Václava:

Mikuláš

 první farář u sv. Václava, jmenovaný r. 1314

Eberhard

 

Konrád I.

 1331

Jan

 zemřel 1349

Mikuláš

 

Michael

1350

Otto

1358

Konrád II.

zemřel 1361

Jan II.

1365

Blažej

1380

Václav I.

1396

Jan

1400

Václav z Kurdějova

1409

Hermann

1411

Petr z Račic

1412

Hermann II.

1418

Jakub

1437

Petr II.

zemřel 1445

Štěpán

1450 –1456

Pavel z Eybenstadt

1466 –1467

Petr z Ivaně

1470

Václav

1485

Jan z Wittingen

zemřel 1495

Václav III. z Vizovic

zemřel 1505

Štěpán

1505

Pavel I.

1510

Šimon I. ze Schönbergu

1518

Kašpar I.

1523, byl zároveň kaplanem na Špilberku

Georg

 

Pavel II. z Hawersdorfu

1532

Tomáš I.

1540

Valentin

1550

Bartoloměj I. Mašek

1563

Antonín I. Flamminger

1589

Benedikt Knauer

1589 – 1590

Matěj I.

zemřel 1612

Adam I. Halecius

1612 – 1614

Matěj II. Tille

1614 – 1617

Kašpar II.

1617 – 1631

Ondřej I. Frank

1631 – 1638

Jan III. Dandalus

1640

Matěj III.

 

Jan IV. Bonus

zemřel 1644

Laurenz I. Scipio

1645 – 1650

Michael Fink

1650 – 1654

Kašpar III. Mayer

1655-1661

Kryštof Langer

1661 – 1669

Edmund I. Peržmann

1669 – 1673

Pavel Stohandl

1673 – 1681

Petr Hüllmann

1681 – 1690

Benedikt Littoverius

1690 – 1691

Eugen Weyher

1691 – 1700

Christian Weibsrath

1700 – 1710

František Speer

1710 – 1713

Augustin Stohand

 

Karel Breinel

1713 – 1714

Heidenrik Sommer

1714 – 1723

Jeroným Besnetker

1724 

Pavel Schindler

1726

Ignás Seemann

1731 – 1754

Konrád Bohanovský

1754

Isidor Elger

 

Mauricius Elbel

1776

Řehoř

1776

Alanus Bylanský

1780 – 1783, poslední cisterciák, vrátil se do Oseku

Petr Kopřiva

1783,  první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno – poslední farář u sv. Václava, jen formálně, již po roce byl kostel odsvěcen.

 

 

Faráři kostela Nanebevzetí P. Marie:

Alanus Bylanský

cisterciák, 1783 - 22. května 1783, kdy se vzdal svého úřadu a vrátil se do svého domovského kláštera v Oseku.

Petr Kopřiva

1783 – 1817, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno

Michael Netopil

1817 – 1835

Fulgentius Süsser

1835  – 1843

Johann Baptist Vothey

1843 – 1875 farář

Anselmus Rambousek

administrátor 1875–1883

Ambrož Poys

farář 1884 – 1900

Klement Janetschek

administrátor 1900 – 1907

Bernard Šústek

administrátor 1907 – 1913

Jan František Dvořáček

administrátor 1913 – 1919

farář  1919 – 1940

Metodus Cupal

farář 1943

Benedikt Švanda

farář od 1. 10. 1945 – 16. 2. 1946,

opat od 16. 2. 1946 do března 1959

Fulgens Jančík

farář 1950 – červenec 1954

Augustin Beran

administrátor 1954 – 1958

Řehoř Papež

správce fary 1954 – 1960

Ludvík Gazda

administrátor 1960 – srpen 1969

Tomáš Josef Martinec

administrátor srpen 1969

farář 1990 – 1995

10. opat – 1967 ? – 1995

Evžen Lukáš Martinec

farář 1995 – únor 2015,

11. opat augustiniánů 1997 – 2006

Wit Marciniec

farář od roku 2015