Farnost (z lat. parrochia) je základní církevní správní jednotka v katolické církvi. Sdružuje věřící nejčastěji na určitém území, spravuje ji farář a podléhá biskupovi dané diecéze. Farní systém na našem území vzniká ve 13. století.
Dle listiny z roku 1210 je kostelík Panny Marie na Starém Brně zmiňován jako kostel farní. Tento románský kostel Panny Marie na Starém Brně, postavený ve 12. století na místě původní rotundy z 10. století moravským šlechticem Lvem z Klobouk, byl posléze darován nově založenému premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích, který založil roku 1309 právě Lev z Klobouk. Od konce 14. století patřil starobrněnský kostelík klášteru premonstrátek v Dolních Kounicích. Byl farním kostelem pro část Starého Brna kolem tohoto kostela a byly k němu přifařeny obce Bohunice, Manice, Žabovřesky, Jundrov a Komín.
Farní kostel pro zbylou část Starého Brna byl i kostelík svatého Prokopa, který stával na místě nynější křižovatky Křížová – Václavská. Kostel vznikl v průběhu 1. poloviny 13. století, poprvé je zmiňován v menším privilegiu pro Brno roku 1243. Z listiny z roku 1314 (CDM VI č. 77) je známo, že kostel sv. Prokopa sloužil jako farní.
Někdy kolem roku 1314 došlo k přenesení farních práv od sv. Prokopa ke kostelu sv. Václava /na rohu Vídeňské a Vojtovy ulice/, připomínaný prameny už v roce 1306, kostelík sv. Prokopa pak byl filiální farního kostela sv. Václava.
Roku 1323 přenechaly premonstrátky kostel Panny Marie na Starém Brně králi Janu Lucemburskému a královně–vdově Elišce. Olomoucký biskup Konrád pak, na žádost královny Elišky, prohlásil tento kostel za klášterní pro sestry řádu cisterciáckého a farní práva byla odtud nejprve přenesena k nově založenému kostelu v Komíně, ale protože tam měli farníci ze Starého Brna, Bohunic a Jundrova daleko, byl pro ně prohlášen za farní kostel sv. Václava. Správu celé starobrněnské farnosti vykonávali řeholníci cisterciáckého řádu. Královna Eliška zahájila stavbu velkolepého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie, po jeho vybudování darovala starý farní kostel špitálu, byl nově zasvěcen svaté Anně a v areálu kláštera stál až do konce 18. století, kdy byl zbořen. Po zrušení kláštera cisterciaček císařem Josefem II. v roce 1782 a přestěhování augustiniánů ze svého původního kláštera u sv. Tomáše do starobrněnského kláštera v červenci 1783 jim byl předán do správy i královnou Eliškou postavený kostel Nanebevzetí P. Marie, který se stal opět pro celou oblast Starého Brna a okolí kostelem farním. Správa starobrněnské farnosti přešla z řádu cisterciáků na řád augustiniánů.
Kostel sv. Václava byl v roce 1783 zrušen, dočasně byl využíván pro vojenské účely a v r. 1794 byl zbořen. Kaple sv. Prokopa byla zrušena císařem Josefem II. v roce 1784 a byla zbořena v roce 1785.
Od roku 1930 se ze starobrněnské farnosti vyčleňují Bohunice a Starý Lískovec, kde je v nově postaveném kostele sv. Jana Nepomuckého (1926) zřízena samostatná fara, spravovaná však rovněž starobrněnskými augustiniány.
Od roku 1938 se z farnosti vyčleňuje Masarykova čtvrť, kde je v nově postaveném kostele sv. Augustina (1936) zřízena samostatná fara, rovněž spravována starobrněnskými augustiniány.
Starobrněnskou farnost mají augustiniáni ve správě až do roku 1950, kdy byla činnost řádu na našem území komunistickým režimem zastavena. Správu farního úřadu poté zajišťovali církevním tajemníkem jmenovaní faráři či administrátoři.
I v dobách komunistické totality fungovalo v rámci možností farní společenství, pod vedením Miroslava Příhody zde pracoval vynikající chrámový sbor, Stanislav Skřička vedl ministranty, z nichž vzešlo 15 novokněží, pod vedením Ludmily Drápalové zde zpívala starobrněnská schola, bylo zde několik společenství mládeže…
V roce 1990 převzali správu farnosti opět augustiniáni.
Dnes tvoří augustiniánskou komunitu bratři v mezinárodním složení a vytváří živou farnost s pravidelnými bohoslužbami, výukou náboženství a mnohými aktivitami.
Seznam starobrněnských farářů a správců:
Milota - nejstarší známý farář, poslední farář u původního kostela P. Marie před přenesením fary ke sv. Václavu r. 1323
Faráři kostela sv. Václava:
| Mikuláš | první farář u sv. Václava, jmenovaný r. 1314 |
| Eberhard | |
| Konrád I. | 1331 |
| Jan | zemřel 1349 |
| Mikuláš | |
| Michael | 1350 |
| Otto | 1358 |
| Konrád II. | zemřel 1361 |
| Jan II. | 1365 |
| Blažej | 1380 |
| Václav I. | 1396 |
| Jan | 1400 |
| Václav z Kurdějova | 1409 |
| Hermann | 1411 |
| Petr z Račic | 1412 |
| Hermann II. | 1418 |
| Jakub | 1437 |
| Petr II. | zemřel 1445 |
| Štěpán | 1450 –1456 |
| Pavel z Eybenstadt | 1466 –1467 |
| Petr z Ivaně | 1470 |
| Václav | 1485 |
| Jan z Wittingen | zemřel 1495 |
| Václav III. z Vizovic | zemřel 1505 |
| Štěpán | 1505 |
| Pavel I. | 1510 |
| Šimon I. ze Schönbergu | 1518 |
| Kašpar I. | 1523, byl zároveň kaplanem na Špilberku |
| Georg | |
| Pavel II. z Hawersdorfu | 1532 |
| Tomáš I. | 1540 |
| Valentin | 1550 |
| Bartoloměj I. Mašek | 1563 |
| Antonín I. Flamminger | 1589 |
| Benedikt Knauer | 1589 – 1590 |
| Matěj I. | zemřel 1612 |
| Adam I. Halecius | 1612 – 1614 |
| Matěj II. Tille | 1614 – 1617 |
| Kašpar II. | 1617 – 1631 |
| Ondřej I. Frank | 1631 – 1638 |
| Jan III. Dandalus | 1640 |
| Matěj III. | |
| Jan IV. Bonus | zemřel 1644 |
| Laurenz I. Scipio | 1645 – 1650 |
| Michael Fink | 1650 – 1654 |
| Kašpar III. Mayer | 1655-1661 |
| Kryštof Langer | 1661 – 1669 |
| Edmund I. Peržmann | 1669 – 1673 |
| Pavel Stohandl | 1673 – 1681 |
| Petr Hüllmann | 1681 – 1690 |
| Benedikt Littoverius | 1690 – 1691 |
| Eugen Weyher | 1691 – 1700 |
| Christian Weibsrath | 1700 – 1710 |
| František Speer | 1710 – 1713 |
| Augustin Stohand | |
| Karel Breinel | 1713 – 1714 |
| Heidenrik Sommer | 1714 – 1723 |
| Jeroným Besnetker | 1724 |
| Pavel Schindler | 1726 |
| Ignás Seemann | 1731 – 1754 |
| Konrád Bohanovský | 1754 |
| Isidor Elger | |
| Mauricius Elbel | 1776 |
| Řehoř | 1776 |
| Alanus Bylanský | 1780 – 1783, poslední cisterciák, vrátil se do Oseku |
| Petr Kopřiva | 1783, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno – poslední farář u sv. Václava, jen formálně, již po roce byl kostel odsvěcen. |
Faráři kostela Nanebevzetí P. Marie:
| Alanus Bylanský | cisterciák, 1783 - 22. května 1783, kdy se vzdal svého úřadu a vrátil se do svého domovského kláštera v Oseku. |
| Petr Kopřiva | 1783 – 1817, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno |
| Michael Netopil | 1817 – 1835 |
| Fulgentius Süsser | 1835 – 1843 |
| Johann Baptist Vothey | 1843 – 1875 farář |
| Anselmus Rambousek | administrátor 1875–1883 |
| Ambrož Poys | farář 1884 – 1900 |
| Klement Janetschek | administrátor 1900 – 1907 |
| Bernard Šústek | administrátor 1907 – 1913 |
| Jan František Dvořáček | administrátor 1913 – 1919farář 1919 – 1940 |
| Metodus Cupal | farář 1940 - 1943, zemřel 29. 10. 1943 |
| Benedikt Švanda |
farář od 1. 10. 1945 – 16. 2. 1946, opat od 16. 2. 1946 zemřel 6. března 1959 |
| Fulgens Jančík | farář 1950 – červenec 1954 |
| Augustin Beran | administrátor 1954 – 1958 |
| Řehoř Papež | správce fary 1954 – 1960 |
| Ludvík Gazda | administrátor 1960 – srpen 1969 |
| Tomáš Josef Martinec |
administrátor srpen 1969 farář 1990 – 1995 10. opat 1967 ? – 1995 |
| Evžen Lukáš Martinec |
farář 1995 – únor 2015 11. opat augustiniánů 1997 – 2006 |
| Wit Marciniec | farář 2015 - listopad 2021 |
| Jozef Ržonca | farář od roku 2021 |
Seznam kněží, kaplanů a pomocných kněží, kteří působili v kostele Nanebevzetí P. Marie na Starém Brně:
| p. Johann Baptist Vorthey | 1843 – 1875 farář |
| p. Anselmus Rambousek | administrátor 1875 - 1883 |
| p. Ambrož Poys | farář 1884 -1900 |
| p. Klement Janetschek | administrátor, farář 1900 -1907 |
| p. Bernard Šústek | administrátor 1907 - 1913 |
| p. Jan František Dvořáček |
1907 kooperátor 1913 - 1919 administrátor farář 1919 - 1940 převor 1958 |
| p. Tomáš František Coufalík | kooperátor 1929 – 1941 – strýc o. Tomáše Martince |
| p. Augustin Neumann | kooperátor 1929 - 1948 |
| p. Josef Gabriel | kooperátor 1934 - 1959 |
| p. Metod Cupal | kooperátor 1932-1939 |
| p. Karel Fanfrdla |
kooperátor od roku 1918 od roku 1938 farář u sv. Augustina od roku 1968 – 1973 Staré Brno |
| p. Alfons Otakar Zadražil | kooperátor – popraven 22. 2. 1945 v Praze |
| p. Štěpán Peška | kooperátor 1937 |
| p. Metodus Cupal | farář – zemřel 29. 10. 1943 |
| p. Řehoř Papež |
1950 1954–1960 správce fary na Starém Brně |
| p. Benedikt Švanda |
farář od 1. 10. 1945 – 16. 2. 1946 od 16. 2. 1946 opatem do března 1959 |
| p. Fulgens Jančík |
kooperátor 1946 farář 1950 – červenec 1954 |
| p. Petr Hlavina | |
| p. Pavel Šesták | vysvěcen na kněze v r. 1941, od 27. 4. 1950 po obsazení kláštera se do srpna 1954 skrývá u sester Lhotských na ul. Pekařská č. 44, poté odsouzen, propuštěn v roce 1955 |
| P. Augustin Miroslav Bera | od r. 1949 do rozpuštění klášterů 27. dubna 1950 |
| p. Alois Přibyl | |
| p. Josef Jančík | 1951 – 1961 |
| p. František Kraus | |
| p. Augustin Beran |
1952-1954 kaplan 1954-1958 administrátor |
| p. Řehoř Papež | 1954 – 1960 správce fary |
| p. Jaromír Zvěřina | 1954 |
| p. Vítězslav Pazderka | 1954-1960 |
| p. Jan Formánek | 1956-1959 |
| p. Bohuslav Pernica | 1958 |
| p. Ludvík Gazda |
1959 administrátor 1960 – srpen 1969 |
| p. František Staněk | 1960 |
| p. Bohuslav Cemper | 1961 – 1964 |
| p. Václav Novák | 1960-1966 |
| p. Tomáš Prnka | 1961-1965 |
| p. František Marek | 1964-1966 |
| p. Alois Michal | 1965-1966 |
| p. Josef Vítek | 1966-1967 |
| p. Vnislav Fruvirt |
říjen 1966-67 (nar. 11. července 1923, zemřel 25. října 2020) Paměti: „Dostal jsem dopis od kapitulního vikáře, že mám ihned rozvázat pracovní poměr v Dopravním podniku a nastoupit jako kněz na Starém Brně. Říkali této farnosti "odpalovací rampa pro panáčky z výroby". Když někde zemřel farář a uvolnilo se místo, tak kapitulní vikář vzal kaplana ze Starého Brna, dosadil ho tam a okamžitě zažádal o dalšího. Tímto způsobem dostávali státní souhlas další kněží. |
| p. Pavel František Šesták | 1967- 23. 1. 1976, převor augustiniánů |
| p. František Novotný | 1967-1970, redemptorista |
| p. Josef Honzírek | 1967 |
| p. Vladimir Nováček, ThDr. | listopad 1967- září 1968, poté generální vikář, od 1971 mikulovský probošt, zemřel 1999 |
| p. Karel Ševela | 1967 – 1968, jezuita |
| p. Leo Kuchař | 1968 |
| p. Josef Pražan | 1968 |
| p. Jan Pavlík | 1968-1970, jezuita, výpomocný kněz, jeřábník u DPmB, nar. 23. 10. 1920, zemř. 28. 11. 2008 |
| p. Josef Soukop | 1968, výpomocný kněz |
| p. Josef František Gabriel | 1.5.1969 – 5. 12. 1971 |
| p. Řehoř Papež | 1969 – 1970, zemřel 14. 10. 1970 |
| p. Tomáš Josef Martinec |
srpen 69 –administrátor farář 1990 – 1995 10. opat 1967-1995 zemřel 12. 12. 1995 |
| p. Jaroslav Adámek | 1970-1979 |
| p. Josef Budil | 1. 4. 1975 – 31. 3. 1977 |
| p. Ladislav Tichý | 1975-1976 |
| p. Karel Obrdlík | 1975-1976, vysvěcen 30. června 1973 |
| p. Josef Večeřa | 1976-1979 (zemřel 16. června 2025) |
| p. Alois Pernička | 1977 (zemřel 28. 11. 2018) |
| p. Vít Severa | 1978-1981 |
| p. Pavel Klimovič | 1980-1983 (zemřel 7. června 2025) |
| p. Jindřich Bartoš | 1981-1982 |
| p. Ervín Jansa | 1982-1983 |
| p. Miloslav Kabrda | 1983-1987 |
| p. Jiří Hének | 1987-1988 |
| p. Milan Mihulec | 1988-1990 |
| p. Josef Budil | 1990- 2017, zemřel 19. 4. 2017 |
| p. Martin Cyril Ptáček | 1990 – 1993, zemřel 1993 |
| p. Ambrož Milan Matějíček | 1994 – 1995, zemřel 15. 5. 2005 |
| p. Evžen Lukáš Martinec |
farář 1995 – únor 2015 11. opat augustiniánů 1997–2011 |
| p. Cyril Stanislav Látal | 1991 – 1994, zemřel 1. 7. 1994 |
| p. Jan Nepomucký Verner | 1995 – 1996, zemřel 1. 2. 1996 |
| p. Augustin Emil Dorničák | 2001 – 2008, zemřel 8. 8. 2008 |
| p. Antonio Rivas | 1998 -2001 – zemřel 1. 8. 2017 |
| p. Nikolaj Tomasz Drobotowicz | 1998 – 2001 |
| p. Milan Norbert Badal | cca 2000-2010, zemřel 24. března 2019 |
| p. Zdeněk Pospíšil | 2005 – 2013, zemřel 2. února 2016 |
| p. Wit Marciniec | podzim 2014 – 2021 – farář, poté v Praze, od února 2023 v Brně, převor kláštera |
| p. Angelo Lemme | podzim 2014 – únor 2023 – převor kláštera, poté v Praze, od září 2024 kaplanem na Starém Brně |
| p. Jan Biernat | podzim 2014 – 2023 |
| p. Jozef Rzonca | od podzimu 2021 - farář |
| p. Andrés Ampudia | únor 2023 – září 2024 |