Historie farnosti

Farnost (z lat. parrochia) je základní církevní správní jednotka v katolické církvi. Sdružuje věřící nejčastěji na určitém území, spravuje ji farář a podléhá biskupovi dané diecéze. Farní systém na našem území vzniká ve 13. století.

Farní kaplí pro celé Staré Brno byla původně kaple sva­tého Prokopa /roh ul. Křížová a Václavská/. Vznikla pravděpodob­ně za Vratislava II. ke konci 11. stol. Románský kostel Panny Marie na Starém Brně, postavený ve 12. století na místě původní rotundy z 10. století, který patřil klášteru premonstrátek v Dolních Kounicích, byl od roku 1295 farním kostelem jen pro několik usedlostí kolem tohoto kostela a byly k němu přifařeny obce Bohunice, Manice, Žabovřesky, Jundrov a Komín.

Farní správa od kaple sv. Prokopa byla roku 1314 přenesena na starobrněnský kostel sv. Václava /na rohu Vídeňské a Vojtovy ulice/, připomínaný prameny už v roce 1306.

Roku 1323 přenechaly premonstrátky kostel Panny Marie na Starém Brně králi Janu Lucemburskému a královně - vdově Elišce. Olomoucký biskup Konrád pak, na žádost královny Elišky, prohlásil tento kostel za klášterní pro sestry řá­du cisterciáckého a farní práva byla odtud nejprve přenesena k nově založenému kostelu v Komíně, ale protože tam měli farníci ze Starého Brna, Bohunic a Jundrova daleko, byl pro ně prohlášen za farní také kostel sv. Václava. Správu celé starobrněnské farnosti vykonávali řeholníci cisterciáckého řádu. Královna Eliška zahájila stavbu velkolepého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie, po jeho vybudování darovala starý farní kostel špitálu, byl nově zasvěcen svaté Anně a v areálu kláštera stál až do konce 18. století, kdy byl zbořen. Po zrušení kláštera cisterciaček císařem Josefem II. v roce 1782 a přestěhování augustiniánů ze svého původního kláštera u sv. Tomáše do starobrněnského kláštera v červenci 1783 jim byl předán do správy i královnou Eliškou postavený kostel Nanebevzetí P. Marie, který se stal pro celou oblast Starého Brna a okolí kostelem farním. Správa starobrněnské farnosti přešla z řádu cisterciáků na řád augustiniánů.

Kostel sv. Václava byl v roce 1783 zrušen, dočasně byl využíván pro vojenské účely a v r. 1794 byl zbořen. Kaple sv. Prokopa byla zrušena císařem Josefem II. v roce 1784 a byla zbořena v roce 1785.

Od roku 1930 se ze starobrněnské farnosti vyčleňují Bohunice a Starý Lískovec, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, spravovaná však rovněž starobrněnskými augustiniány.

Od roku 1938 se z farnosti vyčleňuje Masarykova čtvrť, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, rovněž spravována starobrněnskými augustiniány.

Starobrněnskou farnost mají augustiniáni ve správě až do roku 1950, kdy byla činnost řádu na našem území komunistickým režimem zastavena. Správu farního úřadu poté zajišťovali jmenovaní faráři či administrátoři.

I v dobách komunistické totality fungovalo v rámci možností farní společenství, pod vedením Miroslava Příhody zde pracoval vynikající chrámový sbor, Stanislav Skřička vedl ministranty, z nichž vzešlo 12 novokněží, pod vedením Ludmily Drápalové zde zpívala starobrněnská schola, bylo zde několik společenství mládeže…

V roce 1990 převzali správu farnosti opět augustiniáni.

Dnes tvoří augustiniánskou komunitu bratři v mezinárodním složení a vytváří živou farnost s pravidelnými bohoslužbami, výukou náboženství, práci s mládeží, biblické rozjímání pro dospělé, podporou skautských oddílů. Nedílnou součástí naší farnosti je i hudební tradice sborového zpěvu. V současnosti působí v bazilice Starobrněnský sbor věnující se tradičnímu sborovému zpěvu se širokým spektrem repertoáru, kterým doprovází bohoslužby a provádí i koncertní činnost. Dále zde působí Komorní sbor baziliky, orientující se převážně na renesanční liturgickou hudbu při bohoslužbách a nově vznikl dětský sbor.

Seznam starobrněnských farářů a správců:

Milota - nejstarší známý farář, poslední farář u původního kostela P. Marie před přenesením fary ke sv. Václavu r. 1323

Faráři kostela sv. Václava:

Mikuláš - první farář u sv. Václava, jmenovaný r. 1314

Eberhard

Konrád I. – 1331

Jan – zemř. 1349

Mikuláš

Michael – 1350

Otto – 1358

Konrád II. – zemř. 1361

Jan II. – 1365

Blažej – 1380

Václav I. – 1396

Jan – 1400

Václav z Kurdějova – 1409

Hermann – 1411

Petr z Račic – 1412

Hermann II. – 1418

Jakub – 1437

Petr II. – zemř. 1445 

Štěpán – 1450-1456

Pavel z Eybenstadt – 1466-1467 

Petr z Ivaně  – 1470

Václav  – 1485

Jan z Wittingen – zemř. 1495

Václav III. z Vizovic – zemř. 1505

Štěpán – 1505

Pavel I. – 1510

Šimon I. ze Schönbergu – 1518

Kašpar I. - 1523, byl zároveň kaplanem na Špilberku

Georg

Pavel II. z Hawersdorfu – 1532

Tomáš I. - 1540

Valentin  - 1550

Bartoloměj I. Mašek – 1563

Antonín I. Flamminger – 1589

Benedikt Knauer  -  1589 – 1590

Matěj I. – zemř. 1612

Adam I. Halecius – 1612 – 1614

Matěj II. Tille – 1614 – 1617

Kašpar II. – 1617 – 1631

Ondřej I. Frank – 1631 – 1638

Jan III. Dandalus – 1640

Matěj III.

Jan IV. Bonus – zemř. 1644

Laurenz I. Scipio – 1645 – 1650

Michael Fink – 1650 – 1654

Kašpar III. Mayer – 1655-1661

Kryštof Langer – 1661 – 1669

Edmund I. Peržmann – 1669 – 1673

Pavel Stohandl – 1673 – 1681

Petr Hüllmann – 1681 – 1690

Benedikt Littoverius – 1690 – 1691

Eugen Weyher – 1691 – 1700

Christian Weibsrath – 1700 – 1710

František Speer – 1710 – 1713

Augustin Stohand

Karel Breinel - 1713 – 1714

Heidenrik Sommer  – 1714 – 1723

Jeroným Besnetker  – 1724  

Pavel Schindler  – 1726

Ignás Seemann – 1731 – 1754

Konrád Bohanovský – 1754

Isidor Elger

Mauricius Elbel – 1776

Řehoř – 1776

Alanus Bylanský – 1780 – 1783, poslední cisterciák, vrátil se do Oseku

Petr Kopřiva – 1783,  první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno – poslední farář u sv. Václava, jen formálně, již po roce byl kostel odsvěcen.

Faráři kostela Nanebevzetí P. Marie:

Alanus Bylanský – 1783 – cisterciák, dne 22. května 1783 svého úřadu a vrátil se do svého domovského kláštera v Oseku.

Petr Kopřiva  – 1783 – 1817, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno 

Michael Netopil – 1817 – 1835 

Fulgentius Süsser  – 1835  – 1843

Johann Baptist Vothey 1843 – 1875 farář

Anselmus Rambousek administrátor 1875–1883

Ambrož Poys farář 1884 – 1900

Klement Janetschek administrátor 1900 – 1907

Bernard Šústek  – administrátor 1907 – 1913

Jan František Dvořáček – 1913 – 1919 admin.,  farář  1919 – 1940

Metodus Cupal – farář 1943

Benedikt Švanda – farář od 1. 10. 1945 – 16. 2. 1946, od 16. 2. 1946 opatem do března 1959

Fulgens Jančík - farář 1950 – červenec 1954

Augustin Beran – 1954 – 58 administrátor

Řehoř Papež - 1954 – 60 správce fary

Ludvík Gazda -  administrátor 1960 – srpen 1969

Tomáš Josef Martinec – srpen 1969 – administrátor, farář 1990 – 1995, 10. opat – 1967 ? – 1995

Evžen Lukáš Martinec – farář 1995 – únor 2015, 11. opat augustiniánů 1997 – 2006

Wit Marciniec – od roku 2015