Projev převora P. Angela Lemme k otevření Muzea starobrněnského opatství a vystavení Mendelova rukopisu.
Před třemi roky, vzhledem k potřebě narovnat právní situaci starobrněnského opatství, otec generál povolal do Brna z různých koutů Evropy – z Itálie, Polska a Prahy - tři bratry Augustiniány, aby v Brně pokračovali v pastoraci a obnově augustiniánského řeholního života. Když jsme přišli, byli jsme překvapeni velikostí tohoto místa a množstvím úkolů, které na nás čekaly. Něco jsme o velikosti a významu tohoto opatství slyšeli, ale nedokázali jsme si ani představit, kolik práce nás doopravdy čeká. Uvědomili jsme si zde, že dlužíme našemu spolubratru Gregoru Johannu Mendelovi sdílení jeho odkazu v České Republice.
Žily a působily zde i další významné osobnosti jako například Pavel Křižkovský, Leoš Janáček, nebo Miroslav Příhoda. Další velkou kapitolou je historie baziliky a kláštera a také osobnost zakladatelky Elišky Rejčky. Stojíme před významnými výročími těchto osobností a tohoto místa. Když jsme zde začínali působit, dveře krásných prostor byly zavřeny. Trezory a skříně s poklady naší historie byly zamčeny. Rozhodli jsme se proto dveře otevřít a ukázat, co skrývají. Nechtěli jsme nechat padat další vrstvu prachu na toto bohatství. Když jsme zjistili, že rukopis Mendela, který se před několika lety konečně vrátil domů, se znovu ocitl v rakouských rukách, zabojovali jsme a díky velké pomoci našeho otce generála jsme jej získali zpět.
Doufáme, že čtyři klíče od pancéřové vitríny tento vzácný dokument udrží v českém vlastnictví. Jsme velmi vděčni všem, kteří svým dílem přispěli k vybudování Muzea starobrněnského opatství. Děkujeme za podporu vedení města Brna a Jihomoravského kraje, také otci biskupovi, za velkou otevřenost. Doufáme, že dnešní vernisáž bude mít pro město a kraj velký význam a že se naše spolupráce bude dále vyvíjet, zvláště v šíření poznání díla Gregora Johanna Mendela. Našim cílem je, aby při jeho dvoustém výročí narození, které oslavíme za čtyři roky, bylo jméno Gregora Johanna Mendela dobře známo nejen v Česku, ale proslavilo Brno po celém světě.
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi krátké zamyšlení. Přišel jsem na Staré Brno před několika lety. Věděl jsem samozřejmě o významu tohoto Opatství pro vědu díky Gregoru Johannu Mendelovi, ale překvapilo mě, že ho Brňané téměř neznají. Nerozumím tomu, a každým dnem nad tím přemýšlím. Jak si vážíme naší historie a našich významných osobností?
Přišel jsem z Polska, kde máme kult Mikuláše Koperníka. Jmenují se po něm školy, ulice, učí se o něm a každý zná jeho podobiznu. Jak je na tom Gregor Johann Mendel v České republice? Rozhodně to byl vědec stejné úrovně jako Koperník, nebo jako Einstein, Newton a další. Kde je však zmíněn Mendel? Zná ho jen hrstka nadšenců vědy, nebo ti, kteří bydlí na Mendlově náměstí. Kolik ulic je po něm pojmenováno v celé ČR? Zjistil jsem, že jich je asi 6.
Není na čase odhodit komunistickou zátěž, kdy se o významných lidech církve nesmělo mluvit? Nebojme se šířit jméno Gregora Johanna Mendela dál a především na něj buďme hrdí, vždyť položil základy moderní genetiky. Já, i moji spolubratři augustiniáni bychom byli rádi, kdyby se muzeum s rukopisem „ Pokusy s rostlinnými hybridy“, tímto základním dokumentem moderní genetiky Gregora Johanna Mendela, dostalo do centra zájmu všech vzdělaných lidí a stalo se místem znovu objeveným. Vždyť Gregor Johann Mendel patří mezi velikány světové vědy a jeho prvenství v oboru genetiky nemůže být překonáno.