Pietní akt u hrobu Gregora Mendela (ꝉ 6. ledna 1884)
Modlitba u hrobu
Pane, záhadný stvořiteli nebes a země, galaxií a stébla trávy, jenž se skrýváš před moudrými a zjevuješ se pokorným, chválíme tě za život a dílo (našeho spolubratra) Gregora Mendela.
Chválíme tě za jeho mírnost, dobrotu, trpělivost, vytrvalost.
Chválíme tě za jeho žízeň po poznání a za jeho mimořádné vědecké objevy.
Prosíme tě, dej dnešním vědcům stejné ctnosti a stejné nadšení, aby věda byla k chvále Boží a ve službě každému člověku; aby nebyla výsadou mocných a nástrojem smrti v tvém nádherném stvoření.
Skrze Krista, našeho Pána.

 Protože nemáme zachovanou žádnou modlitbu od Gregora Mendela, na závěr tohoto aktu si vyslechněme modlitbu jednoho jeho současníka, velkého skotského vědce jménem James Clerk Maxwell (1831-1879). Gregor Mendel by s ní jistě souhlasil.

„Všemohoucí Bože, jenž jsi stvořil člověka k svému obrazu a dal jsi mu racionální duši, aby tě mohl hledat a mít moc nad tvými stvořeními, nauč nás zkoumat dílo tvých rukou tak, abychom si mohli podmanit zemi k našemu užitku a rozvíjet rozum v tvé službě“.

Závěr této modlitby je překvapující:
„Dej, Bože, ať nám toto všechno pomáhá přijmout tvé požehnané Slovo a mít víru v toho, kterého ty jsi poslal, aby nám dal poznání spásy a odpuštění hříchů“.

Maxwell tady cítí, že věda může být přípravou na přijetí úplného zjevení, Ježíše Krista, protože člověk, křehký a nepokojný protagonista vědeckého bádání, stále bude potřebovat spásu a milosrdenství. A náš Gregor Mendel by opravdu rád a naplno souhlasil.